Královská hostina

Bitva byla vyhrána. Hostina tomu však příliš nenasvědčovala. Prapory zakrývalo černé sukno, v sále převládal odměřený chlad.
Král zemřel, jen ti, kteří byli zainteresováni věděli, jak dobrovolný jeho odchod byl.
Mně to bylo jedno. Upíjel jsem z poháru a bavil se představením, které se tu odehrávalo.
Zaznívaly přípitky na počest mrtvého, chvála jeho úspěchů, ale za tím vším byl jen bezcitný kalkul kdo z koho.
Kdo ze smrti panovníka vytěží, kdo ztratí. Kdo bude do roka zahřívat lože královny vdovy, kdo uzurpuje trůn.
Byli tu i tací, kteří po hostině zmizí, opustí v tichosti království a půjdou z kola pryč.