Na náhody jsem nikdy nevěřil. Pociťoval jsem dotek osudu, ať už jsem učinil cokoliv. Cítil jsem se jako suchý list zmítaný větrem nevyhnutelnosti. Vždy jsem to tak vnímal a nikdy se nesnažil vzdorovat.
„Taková milá náhoda,“ řekla dívka u stánku s kávou. „Taky pijete černou?“
„Nemáte náhodou sirky?“ zeptal se starší muž s dýmkou.
„To je mi ale náhoda!“ zdravil mě s úsměvem chlapík se psem.
Lidé na náhody věřili. Každá z nich ve mně klíčila a rostla v něco většího. Sevřela mě úzkost. Co když se semenáčky náhod ujmou a vyrostou v les? A já po letech získám přátele?
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To se mi moc líbí
Aries
To se mi moc líbí
Já mu to přeju, protrpěl si
Tenny
Já mu to přeju, protrpěl si už dost. :) Super. ;)
Fandím
Skřítě
A věřím, že ano! :-)
To mě dojalo.
Rya
To mě dojalo.
Tvoje drabbly (Malacaurë) mě
Lejdynka
Tvoje drabbly (Malacaurë) mě vždycky hrozně dojmou, někdy až k slzám.
Úzkost z toho úplně kape!
neviathiel
Úzkost z toho úplně kape!