Newstead

Lačnýma očima pozoroval jezera a vřesoviště anglického venkova, louky, lesy. Několik mil za Nottinghamem vjel kočár do Sherwoodského lesa, projel mlázím, borovinou a pak se alej stočila. Na břehu jezera stálo krásné, zpola zarostlé gotické opatství. Proti šedému nebi klidné, melancholické, živé.
Všechno se rozpadalo. Střechu, zdi, podlahy léta nikdo nespravoval. Všude nepořádek a špína.
Přesto panství překonalo jeho očekávání. V srdci mu vzplál plamen, který nemohl nikdo nikdy uhasit. Láska bouřlivá jako tolik jiných v jeho životě, stálá jako žádná jiná.
Napůl v žertu zasadil do země žalud. Jeho dub bude na Newsteadu růst, dokud lord Byron bude žít.