Aneb moje první kulturní vložka.
Před sňatkem se uzavírala „smlouva o věno“, která byla notářsky ověřena, taková mohla být v případě nesplacení po svatbě vymáhána na rodičích manželky i soudně.
Dokud manželství trvalo, byl manžel oprávněn požívat věna. Pokud manželství skončilo, musel manžel věno vrátit (nebo alespoň jeho cenu). Za skončené manželství se považuje i případ, kdy žena zemře, tedy manžel by byl povinen vrátit věno dědicům ženy.
V dnešní době, kdy mladí nic nevlastní, či by nezajištění rodiče měli obětovávat dceři věno, jen aby se mohla provdat za nějakého Amanda, by tento institut nefungoval. Více dlužníků dnešní svět nepotřebuje. Z manželství se stala maškaráda.
Uzavření lásky, slibu před Bohem a posvátnost manželství má v dnešní době jinou hodnotu a význam, než dříve.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Tedy, tohle je parádní a
Profesor
Tedy, tohle je parádní a poučné drabble. Díky za něj.:-)
Děkuji za hřejivý koment! :-)
Teresa
Děkuji za hřejivý koment! :-)
Zajímavý historický exkurs.
Esclarte
Zajímavý historický exkurs.
Dalo to fušku vytáhnout něco,
Teresa
Dalo to fušku vytáhnout něco, co asi moc lidí neví a sestavit z toho drabble.