Myslela si, že je šťastná. Neměla proč nebýt. Měla všechno: koníčky, partnerský život, zajímavou práci, hezký byt a lidi kolem sebe. Přesto se nad ní vznášelo kapátko. Vysávalo z ní radost, světlo, vůli žít.
Některé koníčky měla ráda jen proto, že je měla ráda kdysi.
Partnerský život byl iluzí, který neexistoval.
V práci měla brzy skončit, aniž to věděla.
Domov ji nenabíjel energií.
Lidi kolem ní nebyli přátelé.
A pak se v tom uzavřeném světě rozrazily dveře. Známá místnost ji držela i pudila ven. Oslněná netušila, kam jde.
Ale vykročila. Chytla ji pomocná ruka. A pod nohama našla pevnou zem.
Myslím, že téma naprosté nevratné změny je tam znatelné hodně, ale kdyby něco, tak se ptejte...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Tak to je dobře, že vykročila
Bestie
Tak to je dobře, že vykročila vpřed a nebála se. :) Úplně si to dokážu představit. Káč!
<3
Dangerous
<3
Nemusím se ptát, chápu.:) Jak
hidden_lemur
Nemusím se ptát, chápu.:) Jak to říkal ten Shakespeare? Konec vše napraví? ;)
A to je teprve začátek! :D
Dangerous
A to je teprve začátek! :D
Jo. :)
:) káčám mocně!
ReiNatus
:)
káčám mocně!
Děkuji!
Dangerous
Děkuji!
Zní to krapet depresivně, ale
neviathiel
Zní to krapet depresivně, ale vím, že tady příčina nebyla
Původní "stav" docela
Dangerous
Původní "stav" docela depresivní byl, i když k tomu vlastně nebyl důvod.
Důvod někdy ani být nemusí.
neviathiel
Důvod někdy ani být nemusí.