Možná je divné, neveselé a asi je znát, že jsem to musel v rámci 100 slov hodně prosekat, chtělo by to ještě dočesat, ale co už...
Poručíka jsme našli v polorozpadlém hospodářství za lesíkem.
„Na konci údolí máme poslední opěrný bod, bývalou vodárnu. Tam vám poradí, kudy do zákopů. Z nich provedete průzkum směr jihojihovýchod. Jasné?“
„Ano, pane.“
Z vodárny zůstalo návrší a kus zdi. Za ní se krčili čtyři špinaví vojáci.
„Hodně štěstí,“ opáčil desátník, „my už dopředu ani nechodíme, ani nevíme, jestli tam někdo z našich ještě žije.“
Pádíme s Tomem přes pláň, ale v půlce už o nás vědí a šijí do nás. Srdce v krku. Konečně zákop. Skáčeme po hlavě dolů do bezpečí na blátivé dno.
Zničehonic mě zaplavuje iracionální pocit štěstí.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jo, prostředí války je hodně
Lady Lestrade
Jo, prostředí války je hodně drsné. Káč!
To je, no... Děkuju!
PanVrchni
To je, no... Děkuju!
Povedený válečný kousek.
Esclarte
Povedený válečný kousek.
Děkuji vřele!
PanVrchni
Děkuji vřele!
Ano,
Faob
to je správný přístup k tématům: najít takové zpracování, které objevuje krásu jazyka a kontextu: toto dno je vysvobozením. Dobře Ty!
Pochopils! A ještě pochválil
PanVrchni
Pochopils! A ještě pochválil :-) To mě moc potěšilo, díky.
Tohle je strašně dobré!
Rya
Tohle je strašně dobré!
Óóó, moc děkuji, vážně!
PanVrchni
Óóó, moc děkuji, vážně!
Moc dobré, evokuje mi to
kytka
Moc dobré, evokuje mi to Remarqua.
Děkuji (i za snad až příliš
PanVrchni
Děkuji (i za snad až příliš lichotivé srovnání :-))
To je vynikající (a mně to
Aries
To je vynikající (a mně to původně uteklo)
Moc děkuji!
PanVrchni
Moc děkuji!