Číslo

"Dědečku, proč máš na ruce to číslo?" zeptala se zvědavě Viktorka a ukázala na hřbet dědovy ruky.
Starý muž chvíli nevěděl, co říct.
"To je složité na vysvětlení, princezno,..."
"Já jsem si jednou kreslila fixama, taky takhle na ruku, a mamince se to vůbec nelíbilo. Umyla mi to potom kartáčkem. Hrozně to štípalo," rozpovídala se dívenka, "Proč si to číslo taky neumyješ, dědo?"
Viktorčin dědeček zkřivil obličej, jako by ho něco hodně bolelo.
Vybavily se mu tvrdé postele.
Tupá bolest prázdného žaludku, kterou se naučil nevnímat.
Tolik lidí, které miloval, a které ztratil.
Po tváři mu stekla jediná slza.
"Víš..."