Po několika letech Harrypotterovských fanfikcí podlehla jsem touze napsat něco svého. Sosácké DMD mi přišlo jako to pravé, kde bych si to mohla vyzkoušet. A tak jsem začala spřádat osud dračího prince, který se pro svou lásku k bardovi proměnil v člověka.
Bylo mu s ním dobře. Až překvapivě. Zpočátku se obával, aby dračímu princi, zvyklému na luxus a pohodlí, nevadily strasti putování, zima a hlad, ale Armid vše v pohodě snášel.
Nejlepší bylo společné usínání. Ať už se k sobě tulili na hospodské podlaze, zabaleni do plášťů, nebo pod širákem, unaveni milováním.
Proto Yvana překvapilo, když se zničehonic probudil sám. Zpočátku se domníval, že se Armid vydal pro vodu, zmizely i čutory. Když dlouho nešel, pustil se za ním. Ale u potoka nikdo nebyl. Na volání neodpovídal. Slehla se po něm zem. Jen na břehu v bodláčí se válely dvě čutory.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Tohle se do výběru hodí.
Killman
Tohle se do výběru hodí.