Zhasnout a spát

„Dej mi ji! Slyšíš!“
„Tak si ji vem. Cha. Prcek! Nedosáhne!“
„Mamí!“
Ve dveřích pokoje se objeví vysoká ženská postava.
„Jakto, že ještě nespíte? Víte kolik je hodin? “
„ Vilda mi sebral Bělinu!“ fňuká blonďatá holčička.
„Viliame!“
Rozčepýřený chlapec se zašklebí a hodí po sestře bílého plyšového vlka.
„Žalobníčku,“ sykne a otočí se k sestře zády. Malá na něj vyplázne jazyk a s plyšákem v náručí se zachumlá do peřin. Žena tiše zavře dveře a s unaveným povzdechem se vrátí ke svému hrnku kávy. Večer, co večer. Copak jednou nemůžou zalézt do postelí, aniž by se poprali?
„Mamí, Tilda mě kousla!“