Živí maskví

"Jsou někde tady," zašeptal zlovec Bímo.
Komentoval pípání sledovacího zařízení.
"Kde?" odvětil jsem.
Byli jsme velmi ostražití, protože v tomhle muzeu vládne prý mocná meteozvěst.
Bímo poklepal na sledovač.
"To je divný."
"Co?" začal jsem být nervózní.
"Jsou tady."
"Kde?" rozhlížel jsem se.
"Tady. Přímo tady!"
Rozhlédl jsem se. Nikde nikdo.
Bímo mě zatahal za rameno.
"Co je?"
Přitiskl mi ruku na čelo a otočil mi hlavu nahoru.
A tam vyseli.
Jejich těla byla přišpendlena ke stěně těsně pod stropem.
Na obličejích měli masky různých kultů a kultur.
Křup!
Masky praskly a my spatřili jejich obličeje.
Jejich oči nás sledovaly!