Anje to tu. Letošní série končí a to tak, jak jsem si přála. Děkuji všem, kdo si našel chvilku cestovat po boku Sandrika, Robina a Bretta. Snad se sejdeme i příští rok.
Odkazy na předchozí část dodám během zítřka, až budu na počítači.
Trojice stála na palubě a pozorovala vzdalující se břeh. Pro všechny to bylo poprvé, co opustili kontinent. A i když to bylo pouze na krátkou dobu, byl to zvláštní pocit. Brett měl najednou pochopení pro ty dva kluky. Poprvé poznal ten pocit nadšení z neznáma.
Trojice stála na palubě plné lidí a přesto jim přišlo, že jsou sami se svým snem. Pro posádku nebyli ničím. Jen přítěž, kterou jejich kapitán vzal na palubu.
Jim to nevadilo. Měli za sebou půlku z první části jejich cesty. Zažili mnohé a věděli, že mnohem víc je ještě čeká. A nemohli se toho dočkat.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je krásná scéna! Jsem moc
Lomeril
To je krásná scéna! Jsem moc ráda, že jsi o klucích psala, byl to s nimi krásný měsíc :)
Děkuji. Jsem ráda, že sis
Eillen
Děkuji. Jsem ráda, že sis kkuky užila. Škoda, že je duben tak krátký. Bavilo mě je psát.
Tak kdo říká, že to dubnem
Lomeril
Tak kdo říká, že to dubnem musí skončit? Chápeš mě, že? :)
Potěší tě, když ti řeknu, že
Eillen
Potěší tě, když ti řeknu, že Aldormská a vlastně i psací nálada se pozvolna vrací?
ANO!!!
Lomeril
ANO!!!
Objevování je fajn :)
Killman
Objevování je fajn :)