Druhá strana mostu = škola zla
Agáta milovala skoro jakékoliv jídlo.
Jak to navěčky ze školy dobra dělají, že skoro nejí? Jak dokážou odolat cukrátkovým učebnám s karamelovými stoly? Mají nějakou přirozenou fobii ze sladkostí nebo snad drží téměř celoživotní půst? Nebo mají menší žaludky než normální lidé? Chtějí jíst, ale nějaká pitomá navěcká pravidla to nepovolují?
To Agáta nedokázala, vždyť bez jídla, zvlášť bez sladkého, by nedokázala žít! Ona prostě nebyla navěčka. Musel se stát omyl, když ji Školník umístil do školy dobra. Není přece vůbec princezna jako její spolužačky, takže co dělá tam, kde je? Vždyť patří na druhou stranu mostu, nebo snad ne?
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Zrovna v téhle části knihy mi
Angiera
Zrovna v téhle části knihy mi bylo Agáty strašně líto... spolužáci ji skoro šikanovali a ještě ta cukrátková učebna, kterou nesměla jíst... chudinka.
Mně jí bylo daleko víc líto
Raina
Mně jí bylo daleko víc líto ve třetím díle, ale u tohohle celkem taky.
Já bych to asi taky nevydržel
Mordomor
Já bych to asi taky nevydržel a něco si tu a tam uzobl. Pokud to ovšem skutečně bylo dobré.
Ta představa stolů z karamelu
Raina
Ta představa stolů z karamelu je skvělá...
To sice neznám, ale chápu,
mila_jj
To sice neznám, ale chápu, naprosto, jak se cítila.
a patří nebo nepatří?
Arenga
a patří nebo nepatří?
To neřeknu
Raina
To neřeknu
To je vyslovené trápení,
Aries
To je vyslovené trápení, chudák holka