Svět tehdy ztemněl.
V udupaném sněhu nebyly vidět žádné stopy kromě kaluže sedlé krve. Ta hovořila jasně.
Hledání bylo marné. Čas plynul. Rok… druhý… Nic, nic, nic. Kam jste se poděli, moji milovaní?
Pohnán před soud. Strýc se domáhá domnělého práva. Vítězství však příliš netěší.
Další smutek, další smrt blízké osoby. Dokáže se postarat o dcerku zemřelé sestry?
Nepřátelé čekají na chybný krok. Jak zachovat víru předků a neskončit ve vězení či hůř.
Jan nechává chmurné myšlenky plynout pryč. Teď drží v náruči novorozeného synka své schovanky Svatavy. Syna před lety ztratil, ale má zas pro koho žít, má VNUKA.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Tolik pohrom... :(
Aries
Tolik pohrom... :(
Sice to byly pohromy za víc
Kolma Puši
Sice to byly pohromy za víc než patnáct let, ale stačily.
Pěkné
Aplír
Temná doba provázaná smutkem a nadějný závěr.
A přece naděje.
Rya
A přece naděje.
Tak přece jen budoucnost
Tora
Tak přece jen budoucnost světlá...
Tak aspoň nakonec jedna dobrá
mila_jj
Tak aspoň nakonec jedna dobrá zpráva.