Vnuk

Svět tehdy ztemněl.
V udupaném sněhu nebyly vidět žádné stopy kromě kaluže sedlé krve. Ta hovořila jasně.

Hledání bylo marné. Čas plynul. Rok… druhý… Nic, nic, nic. Kam jste se poděli, moji milovaní?

Pohnán před soud. Strýc se domáhá domnělého práva. Vítězství však příliš netěší.

Další smutek, další smrt blízké osoby. Dokáže se postarat o dcerku zemřelé sestry?

Nepřátelé čekají na chybný krok. Jak zachovat víru předků a neskončit ve vězení či hůř.

Jan nechává chmurné myšlenky plynout pryč. Teď drží v náruči novorozeného synka své schovanky Svatavy. Syna před lety ztratil, ale má zas pro koho žít, má VNUKA.