Pod vlivem Kaptahových řečí o návratu se zvedají závoje melancholie z mé mysli, neboť kdo jednou okusil vody Nilu, která chutná po rákosu a naplavené prsti, ten již z jiného pramene neuhasí žízeň. V záři zapadajícího slunce se lesknou pahorky Vesetu, večerem se šíří vůně ryb opékaných nad ohněm z trusu, vlaštovky létají nad Nilem. V hloubi duše však vím, že ani v rodné zemi Kemet nenaleznu pokoj, neboť jsem polovičním cizincem a krev v mých žilách je i krví země Mitannu, která se noří do stínů. Neboť jsem Sinuhet, Ten-jenž-je-osamělý, a tak tomu zůstane po všechny dny mého života.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Díky za tenhle fandom!
Justinka
Milovala jsem Egypťana Sinuheta a tobě se povedlo ho dokonale vystihnou:-)
Srdcovka mého dospívání. Díky
Iantouch
Srdcovka mého dospívání. Díky. :)
Jako by to z kánonu vypadlo.
kytka
Jako by to z kánonu vypadlo.
ááá, krásné!
Rya
ááá, krásné!
Nádherné, a o ten smutek
Kirsten
Nádherné, a o ten smutek ještě nádhernější.
Koukám, že už jsem dlouho
zana
Koukám, že už jsem dlouho nečetla Sinuheta :-)
Díky, krásný.
Je to vynikající.
Esclarte
Je to vynikající.