Vždyť osud, toť jen sen

Bledý a hubený kluk, který nikdy nedorostl svým uším. Bastard a to se neodpouští.
Zatvrzelou odpovědí všech na nevyřčenou otázku jeho zlatých očí je hra světla a možná to o něčem vypovídá. Přesto musel odejít.
Sluha, lhář, zrádce. Neuspokojivá maska občas moudrého idiota. Osud je těžké břímě, ale on ty okovy miluje. Jsou jistotou, tisíckrát vyslechnutou, nezpochybnitelnou.
Možná jen... Freya. Balinor.
Někteří lidé jsou stvořeni k velikosti, ne pro štěstí. Bolí to, ale představa Artušova Albionu je útěchou.
Nesmrtelný. Přesto jeho život právě skončil.
„Ani ten největší z mužů nemůže znát svůj osud.“
Zvlášť když není ničím než krutým vtipem.