Pro blaho lidstva

Z jeskyně se ozval burácivý řev, až se skály drolily.
To znamenalo jediné – dračice právě snesla vejce. Teď jsem už musela jen trpělivě počkat, než dostane hlad a opustí sluj.
Konečně jsem zaslechla plácání křídel. Dračice odletěla na lov.
Vběhla jsem do doupěte a popadla vejce. Pořád hřálo.
Zaváhala jsem, když jsem pomyslela na smutné výrazy dětí, až zjistí, že jim v knížce chybí pohádka o Bajajovi. Jeho soupeř se totiž nikdy nenarodí. Pak jsem si ale přes ramena přehodila hnědý plášť a zapnula knoflík.
Protože pro vědu musíme přinášet oběti všichni.
Já se teď také přeci vzdám chutné omelety.