O udiveném zajíčkovi

Když zajíček hopsal kolem záhonku poprvé, udiveně se zajíkl.
"No ne, tolik kapusty a ty veliké hlávky zelí... mňam.. Tady ale musí bydlet zahradník!"
Když zajíček hopskal kolem zahrádky podruhé, bylo zrovna léto.
"No ne, zralé dýně a v létě..." podivil se zajíček.
Na podzim byl vykulený ještě více.
"No ne, jarní jetelíček..."
Pak byl všude sníh a zajíčkovi kručelo v břiše.
"No ne, mrkev a v zimě..." zaradoval se.
Poté natěšeně přiskákal až na jaře.
"No ne, nohy a v záhonk- áÁÁÁ pomóc Rumburak!" Bác.
Z domku vyšel strýček Pompo s konvičkou.
"No ne, zajíček a ležící na hlíně..."