Ztraceni v cizím vesmíru, část 3
Deidara rozevřel náruč a zasypal Dáleky pavouky z výbušného jílu.
„Znáte umění, plecháči?“
„Dáleky umění nezajímá.“
„Mělo by.“ Jíl explodoval. „Umění je výbuch!“
---
Sledoval záblesky a stopy destrukce.
U jezera objevil desítky kráterů, uprostřed nich muže obklopeného Dáleky. Ohromující rychlostí unikal střelám. Odpaloval bomby.
Doktor žasl. „Páni!“
---
Odolávaly, ale nastražené bomby a jámy pracovaly skvěle. Dáleky pohřbili hordy zeminy.
„Nás nezadržíš. Budeš vyhlazen…“
---
Přišel Doktor. Zatleskal. „Působivé, na člověka. Otázka…“ (Deidarovy nadávky ignoroval). „Co dělá pár Dáleků na opuštěné planetě?“
„Průzkumná loď poškozena časovou trhlinou. Nouzové přistání.“
„Jaká smůla. Zatím…“ Kolem nich se zjevila Tardis.
Nindža nadával. „Zkazils mi zábavu!“
Sto slov je pri takýchto dynamickejších drabble dosť málo. Ale o to viac sa dá hrať
s textom.
Teraz len také skratkovitejšie, ale raz to možno rozšírim do väčších celkov.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit