Neklidné vody

„Sotva jsem zakotvil a už mě vyháníš?“ táže se a zřejmě ho to trápí.
Hermionu trápí, že nedokázala přesvědčit Angeliku, a proto musela sama pod Mnoholičným lektvarem zaujmout její místo. Básník Špína nic netuší. Nesmí. Jejím úkolem je přimět ho, aby se sbalil, vypadnul z Paříže a zachránil si život.
„Jsi přece vítr. Hned tu, hned tam. Vítr se nedrží v jednom přístavu, poletuje, čeří vlny,“ improvizuje a doufá, že zní jako Markýza andělů.
„Používáš proti mně mé vlastní argumenty, chytré,“ usmál se, ale v koutcích očí měl stále smutek. „Víc se neuvidíme, že?“
„To… nezávisí na mně,“ zakoktala se.