Od ropuch po pralesničky

      Jedinec se pokoušel komunikovat. Chvilku vrčel, potom skřehotal, vzápětí syčel a pak zase troubil.
      „Řekl, že je žába," zamumlal Vlouk nejistě. Na obrazovce si vyvolal přehled místní fauny a zmateně hleděl na snímky tvorů zvaných žáby, od ropuch po pralesničky.
      Funkil nesouhlasil a ukázal na položku nadepsanou Člověk (inteligentní druh).
      „Vypadá tak," přisvědčil Vlouk. „Jen nám říkali, že zdejší kultura vyžaduje nošení oděvu vždy, nejen pro ochranu."
      „Nebyla by to první nepřesnost."
      „A pak se mi translátor už úplně zasekl. Zvuky jsou zjevně různé, ale ten křáp mi pořád opakuje stejnou větu."
      Přístroj překládal: „Jsme jedné krve, vy i já."