Jablko bylo lákavě červené. Vilík s Vincíkem si kvůli němu vjeli do hřív. Ze zkřížených rohů odletovaly jiskry! Naštěstí je jednorožec Jonáš odtrhl včas. Vilík zalezl trucovat pod gauč. Vincík pod kuchyňskou linku.
Pod gaučem i pod linkou je tma a prach. Vilík i Vincík rychle začali vykukovat ven. Jablko leželo na půl cesty mezi nimi.
Vilík usoudil, že určitě není sladké.
Vincík zhodnotil, že slupka nebude křupavá.
Nakonec se u jablka sešli.
“Co kdybychom se o něj rozdělili?” zeptali se oba najednou.
Nakonec ho snědli napůl a byli na sebe pyšní, že dokázali svůj spor vyřešit a zůstat kamarádi.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Nesladké a nekřupavé,
medvedpolarni
ale alespoň mírumilovná zvířátka nakonec. Brum
No jo, peroucí se jednorožci
Aveva
Ale to je krásné. Úplně mě
strigga
Ale to je krásné. Úplně mě dojímá, když něco podobného spatřím u dětí. :-)
Mně taky :o)
Aveva
Krásně to vyřešili, mnozí
Aplír
Krásně to vyřešili, mnozí politici by se od nich mohli učit.
Tak principielně jsou moji
Aveva
Ale božínku <3
Kleio
Ale božínku <3
A jak roztomilé ti to teprve
Aveva
Jo, to bude laskomina. :D
Kleio
Jo, to bude laskomina. :D
Zvířátka nakonec.
N.Ella
Děkuju
Není zač :o)
Aveva
To je o hodně optimističtěj#í
Banepa
To je o hodně optimističtěj#í závěrb:)
No, trochu asi ano ;o)
Aveva
To je milé.
Rya
To je milé.
Díky :o)
Aveva