Komu není rady

Studentky se vrátily ze školního trestu unavené a rozzlobené.
„Proč jsi to udělala? Cos to na nás vůbec řekla? Zase sis něco vymýšlela!“
„To není pravda! Nevymýšlela jsem si! Pořád mě pomlouváte, mluvíte o mě, kdykoliv se otočím. Proč mě tolik nesnášíte?“
„Ale to je přece nesmysl! Kdyby ses jenom snažila. Kdybys občas přišla a mluvila s námi normálně.“
„Kecy!“
„Já se ti přece snažím pomoct!“
„Nesnažíš. Pořád se mi jen posmíváš!“ Dívka se rozplakala a se skučením zamířila chodbou směrem k dívčím umývárnám.
Olívie zakroutila unaveně hlavou a zavolala za spolužačkou nahlas: „Komu není rady, tomu není pomoci, Uršulo.“