Columbo

„Moje žena mi pořád říká, abych se na té hlavě neškrábal. ‚Vypadají ti tam všechny vlasy a budeš potřebovat tupé.‘ To mi říká! No věřil byste tomu?“
Muž s rukou v sádře nelibě zkroutil ret. Columbo se tím nenechal nijak rozhodit.
„A mě tam přitom ani nic nesvědí. To je na tom to nejhorší, pane, že je to jenom takový nervový tik. To taky říká moje žena.“
„Columbo, je pozdě, jsem unavený…“
„Víte, co mi přijde zajímavé? Že vy se vůbec neošíváte. Že vás to pod tím gypsem vůbec nesvědí.“

Muž bude zatčen. Zabil svou matku. A sádru měl sundavací.

Vy: chtěl bych vám doktore poděkovat za dnešní pozvání a rozhovor,velmi jste mi věci osvětlil
410-662-2219: Nemáte vůbec zač. Jsem rád, že mohu jakkoliv vypomoci vašemu případu. Své poznámky jsem vám zaslal kurýrem, společně s malým dezertem – profiterole z čerstvě upečeného choux, plněné domácí vanilkovou zmrzlinou. Kvůli svému brzkému odchodu jste o něj i s druhým chodem přišel.
Vy: to je od vás laskavé
Vy: a ještě jedna věc...nemohu si nevšimnout že na psychiatra a pouze domácího kuchaře máte nezvyklé mozoly na rukou a krev ve sklepě
číslo 410-662-2219 je zablokované a není možné se s ním spojit

Poslední slova bývají zrádná v tom, že nemusíte nutně postřehnout, že byla poslední. Že vám zatnula tipec.
A tak se stane, že klidně vedete rozhovor dál, jste nápomocní, přicházíte s neotřelými řešeními situace, aniž byste si všimli, že si pod sebou podřezáváte větev.
Účastníte se večírků, užíváte si nabyté bohatství, degustace, premiéry, vrcholné okamžiky. Nebo čistě to, že zmizel obří balvan, který vás roky tížil.
Jenže spolu s tím vám do života vpadl ON.
Tedy vklouzl. Skoro omluvně, přátelsky. Najednou vám připadá, že je všude.
Drobný muž v ošuntělém kabátě, který se otočí ve dveřích s poznámkou „Ještě jedna věc…“

Detektiv Columbo nosí dlouhý hnědý kabát, kterému se říká baloňák, protože když se zvedne vítr, nafoukne se jako balón a odnese Columba na další stránku.

Detektiv Columbo má starého líného psa. Je to baset, to je psí plemeno pocházející z Francie. Má krátké nohy, dlouhé tělo a dlouhé uši, na které si někdy šlape, když nedává pozor. Columbo ho ale všude nosí v náručí jako mimino, takže si na svá ušiska nikdy nešlápne.

Detektiv Columbo je ženatý a jeho manželka se jmenuje paní Columbová. Columbo o ní hodně mluví, ale nikdo ji nikdy neviděl. Rychle otoč stránku, než zase zmizí!

Columbo sedel u sveho stolu a premyslel. Vsechny indicie do sebe zapadaly a usvedcovaly doktora Shawa ze zlocinu. Sedelo to. Odlozeny brk v byte zavrazdene. Portmonka nalezena na schodech. Doktorovo chatrne aliby, ktere se rozpadlo po prvnim overovacim vyslechu. Opalena triska i vypoved spravce domu, ze po desate hodine se v byte jako vzdy rozsvitilo, ackoli v tu dobu uz byla Marlen davno prokazatelne mrtva. Proc by vrah rozsvecel? Vzdyt by na sebe jen upozornil. Proc cekal v byte tak dlouho?
Zahadu rozlustila jeho manzelka, ktera mu rano ukazala jejich novou lampu. Byl to moderni kousek se zabudovanym casovym spinacem.

„Víte, moje žena je vaše velká fanynka. Vždycky sleduje váš pořad a nikdy si nenechá ujít ani jeden díl. Teda, až já jí řeknu, že jsem vás potkal. Nemoh byste mi dát autogram? Napište ‚Pro paní Columbovou...‘. Bude nadšená.
Původně měla přijet na natáčení už před týdnem, ale nemohla sehnat hlídání pro děti. Tak jsem koupil lístky na tento týden, ale zrovna dělá zkoušku z večerního kurzu účetnictví. Tak jsem přišel sám.
Teda, díky za ten podpis. Moje žena bude moc ráda. Já už půjdu, ať nezdržuju. Omlouvám se, jestli jsem způsobil problémy. Na shledanou. Jo... ještě jednu otázku, pane.“

„Na kdy mám objednat toho taxíka?“ ozvalo se po nesmělém zaklepání.
„Na půl sedmé bude stačit…“
„Jasně. Už tam volám.“
Moc dlouho klid neměla.
„A kterou košili si mám vzít?“ ozvalo se zase volání.
„Tu bílou, máš ji na posteli.“
„A ponožky?“
„Černé! Je to snad poprvé, co jdeme do divadla?“
Musím se ovládat, musím se ovládat, opakovala si.
„A ještě bych se chtěl zeptat…“ ťukal zase na dveře…
Měla chuť začít mlátit hlavou o nejbližší zeď. Že si ale nechtěla otlouct kachlíčky, omezila se na tiché zaúpění. Proč jí nemůže dát pokoj aspoň tu chvíli, co je na záchodě?