Dudáci a vlčí hlavy

Vzduchem prosvištěl kámen. Kachna udělala úkrok, ale jinak nereagovala.
Chlapeček rozčileně zadupal a mrštil po kachně další kámen. „Udělej něco!“ Kachna loupla okem, ale zase se vrátila k zobání.
Než chlapeček stačil najít další kus štěrku, vyšla jeho matka z obchodu. Popadla ho za ruku.
„To se dělá? Co ti kachnička udělala? Omluv se!“ Chlapeček zabrblal něco jako ´miň . „A teď už jim zamávej, jdeme domů!“
Sotva zmizeli za rohem, kachna si zhluboka oddechla. Ještě minutu a neudrží se.
Nechtěla všem kvůli jednomu spratkovi zkazit naději na nebeskou odměnu. Jako husy.
Zvládnou to. A v zimě jim pak nasněží búty.