Alternativní fantasy

"Otoč se!" Tentokrát jim neutekl. "Podívej. Co vidíš?" Neschoval se. "Její tvář..." Zvráceně se smějí a stránku po stránce mu ji cpou do... do pusy. "...ti sny zrcadlí." Zkáza. Naprostá. Svět se bortí a on je nositel té zkázy. "Uvěř že jsem kdekoli." Mohlo to být všechno jinak. "Světlem dán." Mělo to být všechno jinak!

Je přejedený. "Máš co sis zasloužil, Michaeli." Raději by nebyl. "Protože seš slabej." Zničili jeho svět. "A nás je víc." A všechny v něm.

Potom filmaři odjeli. Nakonec dosáhl alespoň trochu svého. Jeho jméno už se v titulcích neobjeví.

Přeci jen vyhrál. Vítej Happy Ende!

V astrologické věži, kde každý tik rozhodoval o plynutí času na Zemi, se děly změny.
Soustrojí, složité a přesné, se chvělo. Občas se ozvaly podivné zvuky – klapání, vrzání, praskání.
„Tohle nemůže pokračovat,“ Augustýnovy oči byly upřené na starý hodinový stroj, který se v nitru kroutil. Ozvalo se syčení, jak se kovové části začaly trhat. Rachocení sílilo, písty hučely.
Kilián se díval na třesoucí se mechanismus ozubených koleček: „Musíme upravit dny.“
„Poloviční dny,“ souhlasil Augustýn, „dva dny v jednom.“
Kilián přikyvoval. Pustili se do práce. Uvolnili mechanické zámky, povolili svěrací spoje, stroj se uklidňoval.
Život na Zemi se zrychlil. Věž přežila.

„Vy ste hodně cestoval, co?“

„To tak u doručovatelů bývá.“

„A držku máte koukám taky prořízlou.“

„To vám právě na cestách často zachrání krk.“

„Tady s tím opatrně. A nebude vám to chybět?“

„Já jsem tedy myslel, že se občas taky proletíme. No co?“

„Pardon, moc se vomlouvám, ale fakt ste mě teď pobavil. No, asi takle. Za pár let, když furt budete v kupě, tak třeba i jo. Tak jo, zejtra nástup.“

„Počkejte, neukážete mi to tu aspoň? Nebo nějaké zaškolení?“

„Víte, todle je skvělý na práci dračího udržbáře. Taji se prostě rychle zaškolíte sám, nebo holt máte pech.“

Tři dny zuřící bitva.

A teď už určitě přijede.

Jdeme na věc, lidi! Za zkázu a konec světa, nebo tak něco!

Teď.

Čtyři dny zuřící bitva.

Vpřed, Eorlovci!

Ne, teď.

Pět dní zuřící bitva.

Sakra, došly mi bojový pokřiky! Prostě ty parchanty zmastětě!

Tři, dva, jedna...

Baf! Jsem tu! Koukejte, jak hezky zářím, uááááááá!

GANDALFE?! Tomuhle kurva říkáš "za úsvitu třetího dne"?! Je PÁTEJ den a VŠICHNI JSME MRTVÝ! Teda skoro!

Čaroděj nejde nikdy pozdě. Přichází přesně ve chv- uhmuhmhumhmmhmmhmmhmmmm!!!

************************

Gandalfova hlava na kůlu se v slunečních paprscích leskne obzvlášť skvostně. Taky je optimista. Jeho vlasy nešednou, jenom více září.