Koptská magie

To zaříkadlo je tady a má svůj kanonický základ v Mk 1:30-31 a par. Biblický příběh o uzdravení Petrovy tchyně byl považován za velice účinný, jeho magické užití se dochovalo ve více rukopisech, toto přepracování mám nejraději, protože je takové akční, příběh jen nepřipomíná, ale přímo realizuje ...

P. British Library MS Or 6948 (2) (7–10 stol. n.l.)
+ Achélétés, Tiómétés, Probatios, Sabatios, Eukenios, Stefanas, Kyriakos
Ananias, Asarias, Misaél
Setrak a Isak a Abtinako
Kakak, Thelal, Méal
Pán Ježíš šel, procházel se se svými přesvatými apoštoly. Vstoupil do domu Šimona Petra. Našel jeho tchýni horečnatou, nataženou, ležící. Šimon Petr řekl: „Můj pane Ježíši Kriste, slituj se nad Garbéléou, dcerou Chary, dcerou Zóé. Vezmi od ní pryč horečku, (toho) protivníka.“ V tu chvíli, když ji vzal za pravou ruku a položil ji na horečku, se ona uzdravila, vstala, uzdravila se a posluhovala jim, a byla dobrého zdraví.
Edice W.E. Crum: La magie copte, s. 542–543.

Osud pohanského čaroděje podle koptských a řeckých martyrologií a hagiografických textů byl většinou takový, že se po souboji s křesťanským mučedníkem obvykle propadl do podsvětí nebo vybuchl na místě; případně se obrátil na křesťanství, ale ihned zemřel. Cyprián z Antiochie je pokud vím jediný případ, kdy to pohanský čaroděj dotáhl mnohem dál, stal se biskupem a křesťanským světcem.
(Už jsem tu o něm a jeho koptském milostném zaříkadle jednou psala zde: http://sosaci.net/node/40556 )

Magický text "Chvála archanděla Michaela" vypráví o tom, jak si tento archanděl načechrá peříčka, postaví před Boha a spustí sáhodlouhou přímluvnou modlitbu za lidstvo (a za uzdravení konkrétního člověka, který má "kvést jako strom života v ráji"),v níž prokazuje znalost nebeské hierarchie, Božích jmen a spásného příběhu (PCM I 26 : P. Heid. Inv. Kopt. 686, anglicky zde https://www.coptic-magic.phil.uni-wuerzburg.de/index.php/text/kyp-t-17/ , česky to doufám jednou vydám v připravované knize). Protože šlo o text, kterému byla připisována veliká účinnost, tak na závěr Heidelbergského rukopisu bylo doplněno 21 možných užití této modlitby (kromě tří výše uvedených např. proti banditům, když někdo cestuje pouští, proti démonům, k osvobození z vězení, ale i k zničení dílny nebo k přivození bezvědomí).
V případě této rodiny to zřejmě dobře fungovalo.
(Partie se tu objevují ve smyslu vztahů i tělesných částí :)

“protože já jsem ten, který volá, a ty jsi ten, který plní přání!“ (tak to pokračuje, ale už se mi to tam nevešlo).
Zkráceně dle PCM I 8 (P. Mich. Inv. 4932f), magického receptáře asi ze 6.-7. století.
Jedná se o velmi zajímavou magickou theologii a logiku, zaříkadlo je hodně staré a odkazuje na obnovu Usira Esetou, jejichž milostný příběh byl použit jako paradigma. Invokovaná mocná bytost „co má hlavu v nebi a nohy v propasti/podsvětí“ také nejspíše pochází z egyptského pantheonu (není jednoznačně určitelná, někdy se tak nazývá bůh pomsty Petbe, jindy jiná bytost jménem Kók nebo démon Thaumatha, případně anděl/démon? zvaný Etiopan Aknatór). Tato bytost měla každopádně velkou ničící moc (nevešlo se mi to tam, ale v zaříkadle je vyjmenováno, co všechno dokáže zničit), zadavatel ji tedy posílá do podsvětí, aby její moc použil proti ďáblovi, který se nějakým způsobem snaží ovládnout ženu, kterou má rád a jejíž lásky chce dosáhnout - jedna z možností výkladu proto je, že by mohlo jít o zaříkadlo na smíření páru.

Poslední Ježíšova slova podle Marka (15:34) a Matouše (27:46) (která jsou i citací začátku Žalmu 22 /21 LXX/) byla v středověké křesťanské magii velice silným kalibrem, používaným především v ochranných zaříkáních a v exorcismech.
Zde čerpám ze zaříkadla na vyhnání zlých duchů z rukopisu British Library Or 6796 (4) + Or 6796 (6-7. stol.), kde Ježíš po ukřižování tímto způsobem sestupuje do podsvětí a zmate jednorožce - smrt nebo vládce pekla, kterému odhalí své pravé jméno a který vidí, že nad ním najednou nemá žádnou moc.
Je docela zajímavé, jak se z jednorožce stal padouch - v žalmu v hebrejštině je re´em, což bylo prý něco jako velký býk, zvaný auroch (nyní už vyhynulý). Alexandrijští překladatelé řeckého Starého Zákona neznali aurocha, ale znali nosorožce, kterého mohli patrně spatřit při slavnostech, co pořádali Ptolemaiovci, tak to přeložili monokerós. Zde patrně tedy začala egyptská tradice ztotožňování jednorožce s ďáblem. Jeden roh byl také pro rané křesťany symbolem kříže, a tedy i Kristovy smrti.

Zjistila jsem, že když se zabývám magickými texty, tak je to o dost jiné, než když překládám texty literární. Za každým amuletem je příběh někoho dávného a skutečného – a my ani nevíme, jak to dopadlo. Ale doufám, že dobře.
Níže více k jednotlivým případům (ACM = Meyer-Smith, Ancient Christian Magic); kde to jde, dávám odkaz na rukopis (s překladem) v úžasné databázi Kyprianos, kterou vytvořili badatelé z Wuerzburgu).

Sura: ACM 64, British Library MS Or 5525; magický formulář, předělaný na ochranný amulet pro těhotnou ženu; apelafové a aberselie jsou v seznamu škodících bytostí, patrně jde o nějaký nám neznámý druh démonů.
Apa Apóló: ACM 84, Ashmolean AN 1981.940; jakýsi apa Apóló (nebo Apapóló) se milostným kouzlem snaží o přízeň jistého muže, kterého nazývá Flo. Apa („otec“) bývá většinou (ale nejen) titulem mnichů, „flo“ může být od „p-chello“, „stařec“, což je také mnišské přízvisko, takže situace mohla být docela na hraně …
https://www.coptic-magic.phil.uni-wuerzburg.de/index.php/text/kyp-t-19/
Ahmed: ACM 54, P. Heid. Inv. Kopt. 544b; https://www.coptic-magic.phil.uni-wuerzburg.de/index.php/text/kyp-t-102/
Abraham: ACM 61, Vienna K 08302, List(y) Ježíše Abgarovi byla apokryfní korespondence, v níž král Abgar píše Ježíšovi, přijeď za mnou do Edessy a uzdrav mne, vím, že tam máš problémy, a Ježíš odepisuje, mám moc práce, pošlu za tebou svého učedníka, tvoje město Edessa bude speciálně ochráněno. V magii užíváno velmi často pro ochranu, protože se věřilo v Ježíšovo autorství.
Patriku: ACM 53, P. Heid. Inv. Kopt. 564a; Thalal, Emalal a Bólal jsou koptská magická jména tří mládenců z Nabukednasarovy pece z knihy Daniel
https://www.coptic-magic.phil.uni-wuerzburg.de/index.php/text/kyp-t-131/
Bezhlavý pes: AEM 24, řecké PGM Christian 15b. Tohle jsem vybrala kvůli osobní zkušenosti. I když, pokud byl bez hlavy, tak nemusel třeba kousat.
Cyprián: ACM 73; P. Heid. Inv. Kopt. 684; zde jediné dvě postavy převzaté z hagiografie, o milostném kouzlu Cypriána z Antiochie jsem psala už zde http://sosaci.net/node/40556 .
Text mezitím vyšel tady: https://www.coptic-magic.phil.uni-wuerzburg.de/index.php/text/kyp-t-15/
Červi: ACM 100, rkp. Aberdeen, King’s College. Hodně ošklivá kletba, tak v databázi asi pro jistotu zatím není :)

Tzv. právní kletby, obrací se na Boha a křesťanský pantheon (popis Božího trůnu a jeho uspořádání, andělů, archandělů, cherubů, atd. jsem musela vynechat) speciálním právním jazykem. V koptské magii jich většinou uživali ti, kdo se jiné pomoci pravděpodobně nemohli dovolat. Bývaly buď vystaveny veřejně, nebo naopak uloženy na místa, kde čarující doufal, že nalezne magickou pomoc (zakopány na křižovatkách, nebo - jako zde - vloženy do hrobů; některé texty specifikují, že to mají být hroby pohanů). Text je v podstatě poskládaný z motivů několika rukopisů; ubohá vdova, která chce vyvolat něco, co vypadá trochu jako zombie apokalypsa, je z P. Hengstenberg Copt. 5. Čím proklínaný uškodil, z textu často nejde poznat - asi se předpokládalo, že to spravedlivý Jaó Sabaóth už bude vědět.