Equilibrium RPG

Když Andrásovi do kafe dopadl už třetí žalud, usmyslel si, že bude muset těm hlodavým mrchám a jejich nenechavým kolegům vyjasnit, kdo je tady pánem. S povzdechem ho vylovil a prsty otřel do roztrhané utěrky.
Poslední dobou se toho na něj sypalo tolik, že si ani nestačil užít nějaké to volno. V téhle vzácné chvilce pozoroval děti, jak pobíhají po zahradě s košíkem a točí se jako na obrtlíku při sbírání čehosi, co jim Leandros házel do trávy z pestrobarevné krabice ve tvaru krychle.
Pak se ale ve dveřích objevil ruský upír Ivan a celá idyla šla rychle do kelu.

Poznámka: hlášku jsem si vypůjčila odjinud :)
Irena nervózně pochodovala místností sem a tam. Ruce měla založené v bok a co chvilku si povzdechla. Pak už to nevydržela.
„Jak můžeš být tak v klidu. Někdo se ho pokusil otrávit!“ udeřila na svého nevlastního vnuka, který si celou dobu lhostejně hověl v křesle a četl.
Leandros zaklapl knihu a zvedl k ní oči. „A co bych s tím měl jako dělat? Lítat tady jako blázen? To mu moc nepomůže. Je u něj doktor.“
Chytila ho pod krkem a zavrčela. „Někdo mu nasypal do čaje cyankáli, přímo před tvýma očima!“
Leandros se na ni lehce pousmál.
„Arsen, babičko, arsen.“

ako každý rok, i letos se Chcípáci, ono Odinovo elitní komando proslulé svým specifickým přístupem k práci, rozhodli upéct svému milovanému šéfovi dortík k dalším smrtozeninám.
Použili již klasický piškotový korpus a spoustu šlehačky, kapku rtuti pro barvu, lžíci kyanidu draselného pro vůni, nějaký ten melittin, ať je to zdravější, a samozřejmostí je dovnitř zabudovaná směrová nálož, ať to má grády.
Pokud by náhodou hodlal přežít a úplně si tak zkazit celou oslavu, bezpochyby ho zabije to výběrové francouzské víno, co dostane k tomu.
Jako každý rok, i letos je Edvin bojkotoval a radši zmizel s valkýrou v Temném lese.

„Upíří drinky jsou hračka. Přislazuješ cukrovkářem, pokud to chce někdo peprnější, můžeš přidat pár kapek nakaženého žloutenkou nebo AIDS. No a pro skutečnou divočinu není nic lepšího, než mít po ruce někoho se vzteklinou,“ vysvětloval Liam a zkušeně pracoval se zkumavkami. „Pro správnou nadýchanost přidáme šlehačku, efektní karamelovo-krvavou ozdůbku a pár oplatek. Voila!“
Číšník odběhl.
Mája se na Liama škaredila zpoza své pidimisky salátu. „Zatracení zmetci. Jim je jedno co sežerou, nemusí se vůbec starat o linii.“
Liam s na ni zářivě usmál.
„Ehm…“ ozvalo se za nimi.
Otočili se. Číšník i koktejl byli zpět.
„Chtějí nízkotučnou variantu,“ řekl nevěřícně.

Nestávalo se to často, ale občas přeci jen navštívil Valhalu zástupce nějaké jiné astrální sféry. Björn Bledý, který většině delegací zprostředkovával prohlídku, na většinu dodnes rád vzpomíná.
„Se Svarogem byla sranda, přes den se zašil v kovárně a od večera do rána chlastal. Quetzalcoatl sice skoro nepil, ale přinesl popcorn. S Bastet to bylo horší, všichni vlkodlaci se museli umýt a schovat, ale guláš jí moc chutnal. Zato Héra, to bylo za trest. Nejen že chtěla, ať přitopíme, ale k jídlu vyžadovala nějakou jejich domácí srajdu.
Dostala medovinu a vepřové a tak jako ona tady na stolech nikdy nikdo netancoval.“

Upozornění: jedna z postav je naprostý Pansexuál :)
Nevěděl jak začít. Nakonec se odhodlal. Když mluvil, mnul si nervózně ruce. „Víš, já nevím, jestli jsem to dobře pochopil… ty pohledy… narážky… to když jsme se poprvé políbili… nevím, co si o tom myslet. Je to pro mě nové a…“
Odpovědí mu bylo jen bezútěšné ticho. Iason měl chuť zoufale zavýt. „Přestaneš už sakra civět z toho okna? Posloucháš mě vůbec?“
„A co chceš vlastně slyšet? Že tvoje rty chutnají jako ambrózie a jsou sladší než nektar?“ otočil se Zach a pohladil ho po tváři. Pak mu v očích zajiskřilo. „Tak to máš smůlu, protože mě na kecy neužije.“

Šárka se o existenci upírů dozvěděla teprve nedávno, ale protože byla správná uvědomělá dark and evil gothička, které nikdo z komerčního a mainstreamového okolí nerozuměl, záhy se rozhodla, že bude hrozně husté se stát jednou z nich.
Čtením Utrpení mladého Werthera a podobné kvalitní literatury, při kterém jedla zásadně čokoládu hořkou jako bytí, si zkazila oči a taky měla pár kilo nadváhu. Vyhledala pomocnou upíří ruku a jakmile se stala ghúlem, bylo hned všechno mnohem lepší.
Dál dlabala čokoládu po kilech, brýle už nepotřebovala a brzy byla o patnáct kilo lehčí, to když jí Edvin při práci usekl obě nohy.

„Co vy na to?“ zeptal se přiškrceně zbytku skupiny. Nervózně zatínal prsy do svého nového kostýmu.
„No…“
„Je to…“
„Vypadáš…“
„Je to originální.“
„Slušivé.“
„Modrá je vážně tvoje barva.“
„A ty vlasy… Ten účes je krásný, možná ta krev by tam nemusela být.“
„A když ji umyju?“ Prosebně se na ně zadíval.
„To bude nejlepší,“ zněla jednohlasná odpověď.
Dovnitř vtrhl Liam. „Tak pojďte, Halloween nepočká,“ pronesl a zůstal ohromeně stát.
„Reggie? Ty jdeš za princeznu?“ vyhrkl.
„Ano“ Reggie zavrtal pohled do podlahy a kdyby mohl, zrudl by studem. „Líbí?“ pípl.
„No... jo. Jen mám pocit, že kostlivci mají kostým nepovinný.“

Téma: Kluci nepláčou
Inspirováno skutečnými událostmi
Monte Carlo 1913
----------------
Krupiér sledoval hráče s rostoucím napětím. Zůstali už jen dva.
„All in,“ usmála se a mrkla na svého spoluhráče. Sergej se na ni zadíval. Hledal zaváhání, možnost proniknout obranou, ale dívka byla ztělesněním naprostého klidu. Souhlasně kývl.
„Tak se ukažte,“ zašvitořila.
„Four of a Kind.“
„Royal Flush,“ pronesla a shrábla hromádku.
Rus zavřel oči. Jeho jmění bylo pryč. Neměl už nic. Vstal a lehce se uklonil. „Bylo mi potěšením, madame,“ řekl a zamířil ke dveřím. Dívka ho sledovala vědoucím pohledem. Zapálila si.
Z venku se ozval výstřel.
Labužnicky vyfoukla kouřový kroužek. „Opravdu nepláčou,“ zašeptala a dál se věnovala své cigaretě.

András si zamyšleně mnul bradu a kdesi za ním se ozýval tlumený smích jeho vnuka. Když mladá vlkodlačice utáhla zdobený korzet, Leandros se rozesmál naplno.
Viktor se mračil a možná kdyby se nenacházel v sídle vlkodlačí smečky, dovolil by si i důrazněji protestovat. Takhle jen v duchu přísahal krvavou pomstu celému jejich klanu a tiše si nadával do bláznů, co ho vlastně přimělo těm čoklům pomoci. Slib daný alfovi tohle rozhodně nezahrnoval.
„Hotovo.“ Prohlásila žena a uhladila sukni plesových šatů.
„Omlouvám se, ale nic jiného ten útok nepřežilo.“ Zadíval se András na skleslého upíra.
Taková potupa pro bývalého sanfranciského Prince!