Lidové balady

Tam v lese na pasece,
tam se zmije hřejí,
a tak jeden podivín, labužník,
častokrát i je jí.
Jednou hajný z hájovny
k pasece se vrátil,
přistihl tam pytláka, chudáka,
jak tam zmiji klátil.
Rozzlobil se jako ďas,
střílet uměl skvěle,
a tak trefil pytláka, chudáka,
rovnou do prdele.
Zmije ty jsou chráněné,
co sem na ně chodíš,
ať už tě tu nevidím, hejhulo,
naštval jsi mě totiž.
Z toho milí čtenáři,
poučení mějte,
před pychem si do kalhot, na zadek,
moc silný plech dejte.
Anebo chuť na zmiji
zajít si nechejte,
krmi méně bizarní, bezpečnou,
k obědu si dejte.

Byla zima, bylo bílo,
děťátko se narodilo,
narodilo, mléko pilo,
byla zima, bylo bílo.
Byla zima, kraj byl bílý,
v jesle dítě položili,
oslík, volek se sklonili,
byla zima, kraj byl bílý.
Z blízka, z dáli, v celém kraji
koledníci pospíchají,
pospíchají, dary dají,
z blízka, z dáli, v celém kraji.
S úctou děťátku se klaní,
králi, ovčáci i paní,
vzpomínají přikázání,
s úctou děťátku se klaní.
Muže na kříž přibíjejí
přikázání v prachu leží
zrádce noha po nich běží
muže na kříž přibíjejí.
Vezmi z toho naučení
cesta lidstva ku spasení
příliš hodná chvály není
vezmi z toho naučení.