Setkání

Zaprášené nohy mne pálí, jazyk se dře o suché patro. Slunce oslepuje paprsky a vysmívá se mé žízni. Co je to? Fata morgana nebo se mi vjemy rozpíjí v uslzených očích?
Vidím muže. Prodírám se k němu davem. Slyším sonorní hlas. „Kdo je vskutku mezi vámi takový otec, který, jestliže syn poprosí o vejce, podá mu štíra?“
Jistěže bych mu dala vejce. Brrr. Štítím se havěti.
Mám chuť na vajíčko. Ale víc toužím po vodě.
Jsem zděšená. Muž čte moje myšlenky! Jak to? S úsměvem mi podává vejce a měch vody. Rozrušená, pořádně nevnímám, co říká. Něco o živé vodě…