Na poslední chvíli

Sedm hodin ráno a paprsky slunce mě probouzí na né příliš pohodlné lavičce. Lehce se posadím, není potřeba moc otvírat oči, abych zjistil, že jsem právě zažil parádní noc. Mám všechno?! Peněženka– cajk, klíče– cajk, mobil– cajk. Nějaká sms : „To ranní opáčko nestihnu, dorazím rovnou na osmou.“ Co? Mysli… opáčko… osmá… zkouška… ZKOUŠKA! Tak jo, na odhlášení je pozdě, jasně mám to… zorientuj se, kde máš domov, kde domov, běž, běž… … … jsem doma, kde to mám, tady super Převadeč spojitosti. Ták zastavit čas TEĎ. A je to, zas o fous, tak kde mám to učení… a hele nedopitý pivo.