Dopis pro žalářníka

Viděl, že jako otec Lodovik žalářníka nepřesvědčí. A přece bylo nutné popravě zabránit. Vytáhl z kapsy nehotový dopis a připsal na něj pár řádek.
„Poznáš písmo našeho knížete?“ zeptal se žalářníka a jen tak letmo mu dopis ukázal.
Žalářník pomalu přikývl.
Zapečetil dopis a předal ho žalářníkovi. Ten střídavě hleděl na pečeť a na domnělého otce Lodovika a byl chudák docela v šoku.
„Neměj strach. Teď možná hrajeme potmě, ale zítra v poledním žáru spadnou všem masky a pozná se, kdo je kdo. Jen tobě maska nespadne. Ty jsi přímý, čestný a věrný od přírody. Děkuji ti za to, žalářníku.“