Shadowrun

Gertha položila na stůl konev sojovýho kafe, opřela se o desku a očima přelítla svůj tým. Barry Půlka se drbal v dlouhým vousu. Krásnej Althan pohazoval svým platinovým čírem. Peg datlovala do klávesnice svýho decku. A já jsem si nalil kafe.
„Děcka, takže náš cíl si podle všeho hledá oběti na anonymní seznamce,“ začala šéfka brífink. „Našim úkolem je najít ho, kontaktovat a zneškodnit.“
„Miluju rande naslepo,“ utrousil elf a cynicky se ušklíbnul.
...
„Todle je Larry,“ řek Barry a vlepil hubana zrzavýmu trpošovi v motorkářský bundě.
„Seznamte se s Lithiel.“
„Bobe, tým, týme, Bob.“
A já jsem si nalil kafe.

Nejužitečnější z naší party byly Dina a Raki. Dina se vždycky dokázala prohackovat, kam bylo potřeba, a Raki, ta prostě uměla přežít. Už jsem vám říkala, jak se svázaná dokázala dostat ze zamčenýho kufru jedoucího auta? Jo, fakt. Já nic zvláštního neuměla, trošku s nožema, když jsem nebyla moc ve stresu, ale aspoň jsem nepřekážela. Ne tak jako Jarik. Nevím, proč jsme ho s sebou vlastně pořád tahaly, akorát dělal naschvály. Tak jsem všem prokázala službu. Obětovala jsem svý prachy pro dobro nás tří.
Stalo se to na autobusový zastávce. Místo autobusu se toho dne Jarik dočkal chlápka od Yakuzy.

Ležel jsem tam už několik hodin, když se konečně začalo něco dít. Na opačném konci ulice se vynořilo ze zatáčky terénní auto se zatemněnými skly, a rychle se blížilo k místu setkání.
Sledoval jsem ho skrz hledí odstřelovací pušky, dokud nezastavilo. Vystoupila z něj najatá gorila a hned po ní náš kontakt. Chvilka nato se ze skrytého vchodu vynořil Freddy a Lil, nesoucí kufřík se Zbožím.
Začal jsem mít pocit, že je vše na dobré cestě, když v tom jsem spatřil na protější střeše nějaký pohyb.
Sniper! Právě se dostal na pozici. Takže zákazník nás podrazil.
Zamířil jsem a vystřelil.