Most

Ta cesta je dlouhá necelých 16 kilometrů.
Vede nejprve podmořským tunelem, pokračuje přes uměle navršený ostrov a nakonec následuje most s velkým M.
Vyrůstá z mořské hladiny, štíhlý a bílý.
Uprostřed se hrdě tyčí dva vysoké pylony.
Dole pod koly aut rachotí vlaky.
Pod jeho pilíři proplouvají lodě.
Druhý nejdelší most na světě.
Most, který spojuje dva státy a dvě města.
Dánskou Kodaň a Švédské Malmö.
Most přes Öresund.
Musí nutně zanechat dojem v každém, kdo se tou cestou vydá.
Ale pro Lillian má zvláštní význam. Pro ni je to přímo Královna všech cest.
Protože na jejím konci čeká Hans.

V jediném okamžiku přišel o všechno. Ztráta bolí, stesk pálí jako rozžhavené železo, ale nejhorší je nejistota...
Obrátil by celou planetu naruby, aby je našel. Jsou živé. Samozřejmě, že jsou živé. Někde být musí.
Dva roky, čtyři... šet let. Prchavé okamžiky naděje střídané zklamáním.
Stále si nechtěl přiznat, že už je nikdy neuvidí. Jsou živé a čekají.
Když nalezli tělo jeho ženy, bylo to, jako by o ně všechny přišel znovu. Ani na okamžik ho nenapadlo, že nejsou spolu. Představa jeho opuštěných dcer byla nesnesitelná.
Občas se vyplatí vsadit všechno na jednu kartu. Vsadil na Sagu.
A získal zpět Astrid.

Byla dcera, která udělala to, co bylo třeba.
Byla sestra, která měla udělat víc.
Byla mikrobioložka, která si to rozmyslela.
Byla policistka, která vždy dodržovala pravidla.
Byla jiná než ostatní.
Byla svá.
Byla kolegyně, která udělala to, co bylo správné.
Byla podřízená, která nedokázala zachránit svého šéfa.
Byla policistka, která nechala zemřít podezřelého.
Byla dcera, podezřelá z vraždy matky.
Byla milenka, která ho potřebovala stejně, jako on ji.
Byla policistka, protože se cítila provinile.
Byla žena, která uměla milovat.
Byla žena, která potřebovala zjistit, kdo je doopravdy.
Porsche 911S ujíždělo přes most a v něm Saga Norén.
Jen Saga Norén.