Hlavou vpřed a přímo proti zdi
DRUHÉ DRABBLE, NECHCI BODÍK.
Tuto knihu napsal Ernest Hemingway, 1946-1961 (jo, psal ji 15 let) a je naprosto jiná, než cokoli jiného, co kdy napsal. Asi proto je moje nejoblíbenější.
Mimochodem také existuje film, kdyby vás to zajímalo. :)
Hrozně moc jsem si to potřebovala napsat.
Dobrý skutek šílenství. Ohořelý inkoust.
Prohrabuje se popelem, marně. Spálila to.
Útržek papíru v dlani: -daně a - smrt.
Daně a posmrtný život? Anebo - snídaně?
Psal tam něco o snídani? To ráno s otcem?
Sloní smrt. Daň z kosti.
Nezadaně?
Manželka s duší chlapce, nacistický sestřih, nečekaný, zmijí. Milenka miloučká, zploštělá.
On sám v zelených pahorcích italských, monopol bláznovství, nikdy se nežeňte, žeňte se vpřed, muži, jinak se změníte.
Napsal tu povídku znovu, pomiloval se s dívkou, a prázdno.
Zahazuje cár papíru. Nasedá do auta, jede do pouště. Jako daň z odchodu červené víno v posteli, poslední vzkaz pro tu divnou.
Ve zkratce:
Novomanželé cestují po Evropě. Muž, spisovatel, píše jejich cestovní deník. A semtam si střihne nějakou povídku. Jeho manželka, krásná, mladá, najednou začne být dost zvláštní. Nejdřív se nechá ostříhat přesně jako on, pak začne nosit kalhoty (ehm, jsme dost v minulosti), pak se nechají ostříhat oba, v podstatě na ježka, pak si začne čím dál častěji připadat jako chlapec... a začíná se jí/jim to vymykat z rukou. (Manželka je asi trans, ale to slovo tam samozřejmě nikdy nepadne.) Je to čím dál zvláštnější, on se snaží psát povídku o svém otci, jak s ním byl na lovu slona, ona na tu povídku začíná žárlit, protože kvůli ní nepíše ten jejich cestovní deník. Hádají se, nemluví spolu, jsou na sebe hnusný atd. Pak se objeví milenka - naprosto cizí dívka, kterou mu do postele přivede manželka, asi aby byla sranda. Jenomže milenka je mnohem příčetnější, laskavější a jeho spisovatelství více milující, než manželka. Ta začne žárlit tak brutálním způsobem, až jí z toho v podstatě přeskočí. Povídku mu spálí, a odjede vlakem do Paříže. A kniha končí vlastně happyendem - on tu povídku napíše znova a ještě lépe, a s milenkou je hrozně šťastný a spokojený. Což je blbost, protože je to sakra Hemingway. No, a proto vznikl tenhle drabble. Protože mu ten šťastný konec nevěřím.
(A vzhledem k tomu, že to je částečná autobiografie a Hemingway spáchal sebevraždu, tak tomu konci podle mě nevěřil ani on.)
- Číst dál
- 16 komentářů
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit