Bible

Fandom: mystika merkava (potažmo bible)
„Co to dělá?“ otázal se Michael a nervózně přešlápl.
„Opravuje“ odpověděl mu Eleléth.
„Opravuje? On?“ Vmísil se do rozhovoru Gabriel a polekaně se ohlédl. „Že by mohl stvořit něco nedokonalého?“
„Ne že by přímo opravoval,“ připustil Eleléth, „jenom rozebírá a vylepšuje. Už se v tom šťourá skoro týden. Kola od včerejška odšrouboval a zase našrouboval už celkem šestkrát. Trůnové si mi stěžovali, že je z toho bolí křidýlka.“
Michael pohlédl na vedlejší nebe, kde se z oblaku chvílemi vynořovala ruka Boží třímající hasák a odkud se ozývalo mumlání: „Tak, je to dobré. To bude Ezechiel valit oči na pořádnou káru.“

„Si porazený!“ zaburácal hlas z trónu. „Napokon sa podarilo zlomiť tvoj odpor a vzbura bola potlačená. Za tvoju zradu a pýchu ťa musím potrestať. Obmedzím tvoje schopnosti a vyženiem ťa. Sklamal si ma... Bol si jedným z najväčších, najsilnejších a najmocnejších. Bolo ti to však málo. Chcel si viac... moje miesto. A za to budeš pykať.“
On nikdy nemôže byť porazený. Možno ho vyhnali, ale nepremohli ho. Pomstí sa. Vytvorí si vlastné kráľovstvo, silnejšie než to jeho, kde bude neobmedzene vládnuť svojim verným.
Armáde padlých anjelov.
A peklo sa postará o to, aby mali nebesia problémy.
Lucifer sa zlomyseľne zaškeril...

Když po mě hrábnul, aby mě vylovil z potoka, netušil sem, že skončim zrovna takhle. Znáte ty nevinný začátky: pěknej den, sluníčko prosvítá vodou a vy se hezky mikrometr po mikrometru zaoblujete o ostatní, jako už pár desítek let předtím. A pak si to přidupe on, ryšavá palice mu zrovna svítí, vytáhne vás pět a strčí vás ještě mokrý do smradlavý mošny. Pak je dusná tma a otřásání a trocha toho pořvávání o mrchožroutech a Hospodinu. A pak vás vyndá ven, strčí do praku a lup - už jste v něčím mozku. Jeden se ani nesnaží a stejně skončí v bibli.

Netrpělivě zachrastil klíči. To čekání ho unavovalo. Nikdy nepochopil, proč Ho napadlo stavět sem nahoru tolik schodů.Chudák nebožtík mi tu možná vyplivne duši (obrazně tedy), než se po nich vyškrábe. A místní hrdina? Za celých třiatřicet let se dole neobtěžoval nikomu sdělit, jak to tu vypadá doopravdy. Pořád dokola jen mlel o trní, andělech a „božském klidu“, a občas to vylepšil hloupou hádankou, ale to že vás budou bolet kolena, to vám už neřekne. A nejhorší je, že mu na to všichni naletěli. Všichni, včetně mě, svatého Petra, pomyslel si rozmrzele. Jak rád by tu knihu pohádek trochu poupravil...

fandom: Bible
upozornění: rouhání, cynismus, týrání zvířátek
Vážená přijímací komise!
Ráda bych shrnula, proč musím být vybrána pro Váš projekt.
Pozitivní stránky:
-relativně nízký věk
-prokazatelná vysoká plodnost a vysoká kvalifikace pro výchovu potomstva (2 vrhy mladých, t.č. samostatných individuí)
-nízká spotřeba potravy a pitné vody
-t.č. bez partnerských či rodinných závazků
-navazuji snadno přátelské vztahy
-žádné předsudky vůči ostatním biologickým druhům
-nízká úroveň agresivity, silný pocit odpovědnosti
-životní optimismus, vysoká vůle přežít
Z výše uvedených důvodů se považuji za nejvhodnější kandidátku pro volné místo samičky druhu krysa obecná na vaší arše.
Předem děkuji za vstřícné přijetí a těším se na další spolupráci.
Krysa Vasilisa

Toužil si svlažit vyschlá ústa, ale neodvážil se kvůli tomu přerušit jednání. Mluvil už dost dlouho a byl odhodlaný to ještě chvíli vydržet.
Zvlášť, když se vyvíjelo tak dobře. Doufal, že si za ty roky vypěstoval dostatečně dobrý odhad. Srazit to ze sedmapadesáti na sedmnáct nebylo špatné, mohl by na sebe být hrdý. Možná by se jich dalo usmlouvat ještě pár. Tak dvě, tři? Hlavně nezajít moc daleko. Jenže riskovat je potřeba. Nenechá se přece natáhnout jako nějaký gój. Budoucí generace mu určitě poděkují.
Olízl si rty a přesunul pozornost k dalšímu bodu.
„Dobře, tak ‚nepokradeš’ bych tam asi nechal...“

Fandom: Bible. Teda...
I zavolal Hospodin velikým hlasem: Dagu!
I řekl Dag: Zde jsem.
I řekl Hospodin: Hle, tebe jsem si vyvolil. Vypluj do vod Joppe a vyhledej loď. Sešlu na ni velikou bouři a donutím námořníky, aby z paluby svrhli muže. Ty pak otevřeš tlamu svou a pozřeš jej tak, abys jej neusmrtil. Třetí den jej pak vyvrhneš na břeh ninivský.
I řekl Dag: Jak se to stane, ó Pane? Vždyť nic, co do mého nitra vejde, nepřežije.
I řekl Hospodin: Mocná ruka Panovníka Hospodina to učiní. A o tvé poslušnosti, která předčila poslušnost synů lidských, se bude psáti v Knize Kytovcově.

pozn. Já vím, že to není originální, jenže nic lepšího mě nenapadlo a myslím, že jsme už všichni dospěli k poznání, že první myšlenka je první myšlenka. A s tím nic nenadělám.
Dotek rtů na rozpálené kůži. Pach potu. Smích. To jsou okamžiky, kdy si připadáme skuteční.
Dřevěná postel vrže. Hluboko do masa sis zadřel třísku a nemůžeš si vzpomenout kdy. Když ji vytáhnu, teče ti krev. Chutná po železe.
Náš život připomíná vyprávění šíleného básníka. A stejně šíleně znějí tvá slova. Sice krásná, ale plná nebezpečí.
Varuju tě, ale neposloucháš. Jsi zaslepený vizí.
Už teď mi chybíš.
Stojím pod křížem a do boku ti bodají kopí. Krev je rudá a pomalu teče.
Strašně sobecky si přeju, aby tvoje oběť byla zbytečná, protože pak bych tě pro tvé rozhodnutí nenáviděla právem.
Lásko.

fandom: Bible (přibližně)
Věnováno obětem včerejšího neštěstí a všem lidem, které to zasáhlo.
---------------------------------------------------
Je třeba seznámit se se všemi povinnostmi nového pracoviště. Velké zlaté klíče, které Petr převzal, jsou pořádně těžké, ale zámek vypadá staře a zrezivěle. Navíc nechápe, proč dostal k jednomu zámku dva klíče. Pasuje jen jeden.
Hrozné poměry…
Když ho přijde zkontrolovat šéf, klíčník ihned spustí příval stížností: „…navíc stejně zamknout nejde, nemluvě o támhleté díře v plotě. Hrne se to sem jak ryby z roztržené sítě. Takže mi laskavě řekni, co s tím hodláš dělat!“
„Nic.“
„Ni… Ale vždyť…“
„Koukej, Petře,“ skákaly Ježíšovi v očích veselé jiskřičky, „špatně jsi to pochopil. Neděláš přece v ostraze, ale v uvítacím výboru.“