Bible

Poznámka: Vlastně songfiction na píseň Through Heaven's Eyes, kterou zpívá právě Jitro. A vůbec můj tribut tomuhle fantastickému filmu, který jsem včera viděla poprvé v životě.
Proč se ptáte starého muže na hrdinství a vůdce? Stejně čekáte, že budu mluvit o síle, autoritě a zvučném hlase. Ale já vám ukážu do vyprahlých skal, kterými se už půl dne plahočí můj zeť a hledá ztracenou ovci. Mohl by mi říct, že spadla do strže nebo že ji roztrhal vlk. Ale jemu je jí líto.
To, co ho žene do vyprahlých skal, k němu poznenáhlu obrátilo srdce našeho kmene. Za jeho tichým hlasem tuším sílu, která podvrací trůny. Muž silných paží a zvučného hlasu dokáže vést tisíce do smrtící bitvy. Ale muž soucitu může vyvést statisíce na svobodu.

Byl večer a bylo ráno, den sedmý.
Měla všechno, aby mohla být šťastná. Zahradu Eden a Adama. Přesto jí něco chybělo. A nevěděla co.
Hadí kůže byla na omak suchá a příjemná. Jeho smyčky ji obtáčely, prodíraly se jejími dlouhými vlasy, až jeho hlava spočinula na jejím rameni.
„Neklidná?“ zasyčel.
„Trochu.“
„Ochutnej ovoce posssnání. Rosssum je to co ti chybí!“
„Neměla bych.“
„Dokud to nessskusssíššš, nepochopíššš!“ jeho smyčky se trochu stáhly.
Cítila se stísněně a tak... Jablka vypadala lákavě.
Hadům se nedá věřit.
Nepokojnou nevědomost nahradila nepokojnou vědomostí. A až do konce svých dnů se nedokázala rozhodnout, co je horší.

Varování: blasfémie
Některé události se opakují cyklicky. Allan Watts by vám to vysvětlil líp. V každém případě i v roce 2010 stály jeden jarní pátek u hrobu, čerstvě zavaleného kamenem, tři Marie. Nejmladší objímala tu, která měla ještě na šatech stopy krve, a dokola v slzách opakovala: „Vrátí se. Takhle to přece být nemůže. Určitě se vrátí, v slávě, jako král.“
Magdalskou život už naučil nic si nenalhávat. Čím víc doufáte, tím víc pak pravda bolí. Nemá smysl se sladkobolně patlat v nadějích. Hlasitě popotáhla a pohlédla na své družky. „Těžko. To by to musel stihnout včera,“ řekla suše a trochu ochraptěle.

Varování: je tam jeden slash, už nás čekají tři blesky a myslím, že bude hůř.
Nula. První osoba. Za sedm dní. Mezi dvěma možnostmi. Mimo čtyři řeky. Kvůli dvěma obětem. Po dvojicích. Za dva hosty, bez deseti spravedlivých. Díky dvakrát sedmi rokům. Po deseti ranách s deseti přikázáními. Za tří králů (jedné královny a jednoho slashe). Do dvou království a jednoho zajetí.
Aby jedno dítě. Včetně tří králů. Za třicet let. Po čtyřicet dní a během tří pokušení. S dvanácti učedníky, podle čtyř evangelistů. Pro třicet stříbrných. Mezi dva kříže. Druhá osoba. Po padesáti dnech. Třetí osoba. Ve třinácti dopisech. Za sedm hříchů. Proti šesti stům šedesáti šesti se čtyřmi jezdci. Za tisíciletou říši. Nekonečno.
Poznámka: Osm je jiný fandom.

Fandom: no...bible?
Varování: držím se původního významu, ale moje interpretace je vlastně děsivě rouhačská, tudíž kdo není ochoten připustit, že věci se mohly stát i jinak a že měly jiný účel, nechť nečte a hlavně nekamenuje!
Opakuji varování!
Pevně se držel Jeho ruky. Teprve po chvilce ho napadlo, jestli Mu nezpůsobuje další bolest. Povolil stisk a vzhlédl k Němu. Nadechoval se k omluvě, ale Jeho oči mu věnovaly pohled plný míru a odpuštění.
Zjizvenou rukou ho pohladil po tváři. Zachvěl se, okamžitě si vybavil chvíli, kdy tento dotek cítil naposledy. Zdálo se to tak dávno…
Ale nyní již nic z minulosti neexistovalo. Nebyla žádná zrada. Žádná smrt. Třicet stříbrných zůstalo v rukou farizejských.
Splnil svůj úkol. Cejch zrádce mu zůstane navždy. Ale udělal by to třeba tisíckrát. Miloval Ho. A On ho svou láskou nyní vede do nebe…