DMD Bonus č. 7 pro 25. 4. 2021

Before Maddie could stop her, she grabbed the things.
There was a brief flare of magic, but nothing too bad or dangerous.
"I knew it!" the bride-to-be rejoiced, turning the scroll to her companion. "The DATE!"
Maddie touched the scroll, and the jewelry Ishanvi held out to her.
She felt the emotions on the items shift and change.
That's weird.
"I see you've passed my test, Ishanvi," a voice sounded from the entrance and the young woman made a move to throw herself into her lover's arms.
Maddie stepped in her path.
"What..."
"It's not him."
He has no emotions.

Nestávalo se často, že by mladý pan bebe usnul před soumrakem. Ovšem dny se prodlužovaly a odvážné samostatné ťapání (nechci ruku! Pusti mi!) bylo ten den docela vyčerpávající (tolik psů jsem viděl! A kočár! Měl kola! Dvě!).
Susan vyšla na zahradní terasu, právě když slunce mizelo za obzorem.
Kývla hlavou, mládě spí.
"Barvičky!" zašeptal v odpověď její muž.
"Krásné," zhodnotila výhled a usadila se mu po boku. "Líbí se mi ta vlna, co dělají tamty cirry. Cirrusy," usmála se.
"Ciráty. Citrusy. Máme ještě to pomelo?"
"Ne. Ale Betsy připravila čaj."
"Mmmmm!" položil jí kolem ramen svou vyhřátou přikrývku. "Přinesu ho."

Azirafala už ani nepřekvapilo, když doma našel velmi rozjařeného a velmi opilého Crowleyho, který držel kolem ramen velmi rozjařeného a velmi opilého Beelzebuba.
"Azirafale! Tomu nežu... nehu... nehuvěžíš! Bee chce pozvat Gabriela na sklenišku!"
Azirafal, který strávil několik hodin zasvěcováním Gabriela do tajů pokročilé gastronomie, jídelních lístků a dezertních vidliček (to vše pouze v teoretické rovině, na lavičce v parku), už byl ochoten uvěřit snad čemukoliv.
"Takže předpokládám, že si teď ověřuje, jaké má alkohol účinky?" ​
Beelzebub vážně přikývl.
Azirafal si povzdechl. “Osobně považuji za velmi nespravedlivé, že jsem celý večer držel půst, zatímco vy jste ihned přešli k praxi.”

Sauron pokorně seděl u dveří. Ježibaba si zase cudně vzala vysoké ponožky, aby jí nebyly vidět kotníky.
„Nemůžem dělat radši sedm smrtelných hříchů?“ mrmlal Santer. „Se ctnostma se člověk nikam nedostane.“
Ježibaba ho praštila lopatou, aby nereptal. Hrdě to prohlásila za činorodost.
„Dobře mu tak,“ smál se Otesánek a Santer se užuž natahoval pro kolty.
„Cos to řek, prašivý kojote?“
„Pamatuj na mírumilovnost,“ položil mu Vlk tlapu na rameno. „On to myslel tak, že ti to přeje. Přejícnost.“
Santer se na Otesánka nevraživě podíval. „Abych mu samou štědrostí jednu taky nevrazil!“
*
V rámci střídmosti jsem se musel postit od Amundsena.

Dopadl na sedadlo v první řadě divadla a snažil se nedívat na jeviště. Jenže architektura je architektura a pohled se mu stáčel ke scéně, kde dvě mužské nohy trčely ze zakrvácené tógy.
"Ale že se dral k moci, zabil jsem ho, ozvalo se zvenku následováno burácením davu.
Markus Antonius se osmělil a přešel k ležícímu Caesarovi, pozvedl látku a pohlédl do prázdných očí.
Brutus měl pravdu, Caesar byl pryč. Jeho génius ho opustil, tělo bylo jen prázdná nádoba, vylitý sud.
Jen věc.
Stejně dobrý nástroj k získání moci jako cokoli jiného.
Přesto oči zase zakryl, než tělo vynesl před divadlo.

Popeleční středa: Jdeme na to.
Následující den. Půst. Ten další? Půst. A pak? Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst. Půst.

Sakra! Já bych si dal steak.

Domek uprostřed lesa patříval slabší čarodějnici dlouho před zlatým věkem Sychrava.
Zlatý věk Sychrava pominul.
Dopadám do obklíčení nepřátelských stromů. Rukávy šatů se chytají o trny.
Obětovala jsem se za ně.

Záplavou magie prázdnotu chýše plním svou komnatou. Skládám větší prostor do menšího jak listy do herbáře.
Nikdo mi nepomohl. Všichni mě odsoudili.
Mýtinu obklopuji mlhou. Nepozvaní ji nenajdou.
Martin mě odvrhnul. Markéta se mě bojí.

Když dokouzlím, láme mě strašný, suchý kašel. Dávím svůj život sychravské čarodějnice, své lásky i vliv.
Klečím sama uprostřed jehličí, plná duté, mrtvé prázdnoty. Jen já – a temnota v nitru, která se plíživě rozrůstá.

Stáž v advokátní firmě rozhodně přinášela zajímavé momenty. Spor o vlastnictví pozemku, kde původní majitel pěstoval banánovníky, byl zdárně vyřešen, a Gabriela nyní čekala cesta na patentový úřad, aby si vyžádal podklady pro další případ. Samozřejmě o něm nesměl s nikým mluvit, ale u piva by jinak řeč stála, a stejně neříkal nic víc, než o čem psali v novinách.
„Spor o vlastnictví patentu? To zní docela nudně,“ poznamenal Cameron.
„A co si vlastně nechali patentovat?“ zajímal se Aurelius.
„Rozum.“
„Cože?“
„RozUM. Rozloupávač ulit měkkýšů. Takový vylepšený louskáček na ústřice a mušle. Ale nevěřili byste, na kolik si ho nacenili.“

Na hladině se odráží měsíc v stříbřitých pruzích. Vzduch je studený a voda příjemně hřeje. Rybník je tu v noci jen pro mě, pro moje tělo, pro mou mysl, pro mou fantazii. Ve tmě, která mě obklopuje, je cosi osudového a do rozkoše se vkrádá strach. Musím se nad sebou pousmát, kulisy jsou pořád stejné, jen se změnilo osvětlení. Něco se o mě pod vodou otře. Vím, že je to řasa, možná malá rybka, ale stejně se mi srdce rozbuší. Snažím se ho uklidnit tím, že se sama sobě zasměju. Další dotek. A pak mě studená ruka stáhne za sebou.

Bořivojova sestra Hana sedí v malém sadu a odpočívá. Takovou chvilku si dopřává jen zřídka, má celé dny co dělat. Kde jsou roky, kdy se jen zatočila...?
Pláče při vzpomínce na svou nejmladší dceru, kterou manžel vyhnal, aby se mohl oženit s bohatou vdovou ze sousedního města. Dal jí na vybranou: buď v tichosti odejde i s dětmi, nebo ji čeká pranýř jako nevěrnou manželku. Krátce po Hanině příchodu k Bořivojovi přišla tedy i Alena s oběma dětmi, zlomená a ponížená. Stále častěji jen seděla a hleděla doprázdna. Do roka se utrápila a Haně zůstala desetiletá Apolenka a tříletý Pavlík.