Mám kovbojskýho rajtování plný zuby
Abahači, náčelník Apačů, a Ranger, jeho pokrevní bílý bratr, spolu zažili už pěknou řádku dobrodružství. Jenže Rangerovi začíná tenhle stereotyp už docela vadit…
Lovec Ranger si vyčinil, že zachránil náčelníka. Být jeho pokrevním bratrem byl děs. Apač pořád někde coural a Ranger ho následoval... a tahal z malérů. Teď se zapletli do hry zlotřilého Santa Marii a nahněvali náčelníka Šošonů.
„Už šestnáct let to samý. Každej druhej den někde spoutaný,“ ucedil Ranger.
„Ne tak nahlas.“
„Víš co? Mám toho kovbojskýho rajtování plný zuby. Věčně s někým bojujeme „na život a na smrt“ a podobný hovadiny. Nemůžeš chvilku sedět doma na zadku?“
„Ale tyhle bujaré strkanice jsou kořením života!“
„Jasně. A jak prohlásil Lstivý mlok, náš skončil. Pěkně sis ho na poslední chvíli okořenil.“
Manitouova bota je německá parodie na Vinnetoua. Dost se povedla. Kdo se chce zasmát, vřele doporučuju. Kdo zná, scénu u šošonského kůlu jsem si krapet upravila ;-)
- Číst dál
- 2 komentáře
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit