DMD č. 18 pro 18. 4. 2024. Téma: Respektující výchova

Emily se druhou asistentkou stala právě v době, kdy s Mirandou vyšel jeden z mála rozhovorů o osobním životě. Zlatý grál informací! Když dostala poprvé za úkol doručit Mirandě Knihu až domů, připomněla si kratičkou pasáž o výchově – Miranda zastává respektující rodičovství. Může to rozvést? Ne.
Dvojčata přivítala Emily hned za dveřmi.
„Ahoj. Jsem Emily.“
„Říkala jsem, že bude zrzavá,“ řeklo jedno dvojče kysele. „Vždyť je Britka!“
„Fajn!“ zahučela ta druhá. „Vyhrálas.“
Emily jen zírala. Čemu se posmívají? Jsou obě zrzky! Jejich matka je z Londýna!
Respektující výchova zřejmě znamenala jediné – respektuj matku svou, u všech ostatních je respekt volitelný.

Při jedné z oslav narozenin se na oddělení řešilo i téma výchovy dětí.

"To máš hrozný. Teď jim nemůžeš nic říct, ani dát příkazem, protože je to omezování svobody a ještě se s tebou budou soudit," vztekal se kolega. "Prý musíme respektovat jejich jedinečnost."

"Já je respektuji," odpověděl druhý kolega. "Respektuji, že se jim do ničeho nechce. Respektuji, že mají vlastní názor. Respektuji, že se jim nelíbí podmínky v mém baráku. No, pak ale oni musí respektovat, že vyměním zámky od dveří. A než spustíš, že tohle nemůžu, tak já jim klidně zaplatím kauce na nájem. S tím problém nemám."

Od sedmi let se může spoléhat jen sám na sebe. Mnohokrát zklamán, má zavřené srdce. Za úsměvem hledá úskok, za vlídným slovem zradu, za laskavostí skrytou ránu. S kupcem už putuje druhý měsíc a část jeho duše stále nevěří, že nebude opuštěn. A tak se snaží si jeho laskavost odpracovat, makat, nestěžovat si. Ale ví, že to není dost. Občas zatouží, aby už to přišlo. Aby na něj zařval, uhodil ho a odkopl tam, kde žil tak dlouho. Kde už to zná.
Vezme měšec mincí a nechá je navrchu svého vaku. Aby je kupec snadno našel. Aby už nemusel čekat.

„Z toho kluka nikdy nic nebude,“ zavrčel král Hanbet při pohledu na svého mladšího syna. Briwalovy hubené paže se mu třásly námahou, když znovu zvedal meč.
Opodál cvičili jeho bratr a bratranec, meče zvonily a oni se smáli každé dobré ráně.
„Kdyby byl aspoň z poloviny jako tvůj Fanred,“ poznamenal král směrem ke své sestře.
„Možná bys měl z Briwala větší prospěch, kdybys respektoval, jaký je,“ odvětila
„Respekt z něj válečníka neudělá,“ zabručel král. „Jenže když jsem z něj nedokázal vychovat muže doteď, už se mi to nepovede. Ať si má respekt a ať ho s ním vychovávají třeba archiváři.“

Připadalo mu, jako by Elizabeth vyrostla nadzvukovou rychlostí. Ještě před chvílí to byla jeho malá princezna. Teď hledí do tváře mladé ženy, přírodou vybavené k plodnému životu, Bohem obdařené svobodnou vůlí a právem vybrat si cestu.
Vždycky k ní přistupoval jako k autentické bytosti, rozvíjel její kompetence a podporoval ji v jejích úmyslech.
„Já tenkrát tvoji volbu respektovala, pamatuješ? Řekl jsi, že budeš respektovat mou. A ty svoje sliby plníš, tati.“
Jenomže co když dva sliby stojí proti sobě a ani jeden nesmíte porušit?
Jak přijmout jejího partnera a zároveň nedovolit, aby jí někdo ublížil?
„Dobře. Může přijet. Popovídáme si.“

Milý Tasemníku,
tvá myšlenka na rozeštvávání dospělých pomocí poznámek dehonestujících výchovu a vychování jejich dětí je bezesporu správná, nicméně potřebuje rozvést.
Jízlivé poznámky na školních hřištích, pískovištích a v prostředcích hromadné dopravy jistotně vykonají své, proč ale nezabrousit rovnou do kalných a temných vod sociálních sítí? U příspěvků adorujících „tradiční hodnoty“, „staré dobré časy“ a zejména „naše mladá léta“ lze úspěšně oponovat nedostatečným sebevědomím a psychickou poruchou takto vychovávaných dětí. Rodiče praktikující respektující výchovu dostaneš okamžitě zmínkou o kázni a poslušnosti. A co teprve takzvané ezomatky! Tady je možností přehršel.
Nakonec se zhádají všichni. Tomu já říkám žeň!
Tvůj Zmarchrob

Na Lucifera tvrdě dopadaly hříchy minulosti. Ne ty velké, které se zapsaly do dějin, fresek, rýmovaných fanfikcí a nepopiratelně sexy soch.
Tyhle byly menší, zato měly zatraceně tvrdé rohy.
Teď ho sejmul svazek s názvem Respektující výchova. Poté, co mu přivodil solidní pohmožděninu v oblasti páteře, se provokativně otevřel na stránkách věnovaných komunikaci.
„Já ksakru vím,“ protestoval vládce pekel.
Vzápětí ho do týlu udeřila věštecká koule, která recitovala něco o nevýchově.
„Tohle už je osobní!“ zaječel na knihovnu, jež se zostra postavila jeho snaze o úklid.
Knihy vyčkávaly.
Ale měly pravdu, potvory.
Jeho dcera Charlie se celkem úspěšně vychovala sama.

Archimédes nebyl žádné štěňátko, bylo mu sedm, ale pořád neposlouchal, měl dlouhé tělo a krátké nožičky, jenže běhat uměl rychle, rozhodně rychleji než Horáček s Pažoutem, když ho v parku pustili z vodítka, supěli za ním, Pažout nadával, koho to napadlo, pořídit si psa, a Horáček sípal, tebe, a byl to super nápad, protože honit Archiméda je jedinej pohyb, kterej máme, kdyby byl vychovaný, vážil bys metrák, ale Pažout už měl v ruce sluchátko a volal do něj, ať jsme chrti! Pak už dohonili Archiméda snadno, byli dokonce rychlejší, takže zbytek odpoledne honil Archimédes je, bylo to šílené, ale zábavné!

Batman se zrovna bavil s policejním komisařem, proto využila příležitosti. Robin stál kus opodál, osamocený.
"Pracuji pro Ochranu dětí, Robine. Víš, že tohle nemusíš dělat? Nikdo tě nemůže nutit po nocích bojovat se zločinem a vystavovat se nebezpečí. Taková výchova je naprosto nevhodná!"
Robin se uchechtl. "Vy si myslíte, že mně do toho nutí? Byl by nejradši, kdybych seděl doma a učil se. Jenže kdyby mně nevzal s sebou, lítám tady sám."
Hodil batarangem, který se zasekl ve stěně. "Vy byste mně chtěla někam zavřít, hlavně abych byl hodné dítě, které nedělá problémy... Má pro mně více respektu než vy."

"Ty vole, nekupuj si žádný old spice, stejně tvůj pokoj už tak extrémně smrdí. Nebo s ním jdi na balkon, nedá se to vyvětrat."
"No tak, respektujte ho trochu. Nesmrdět potem je super."
"To jo, ale nemohu dýchat u nás v bytě, když tam je ten smrad."
"Já chápu, nemám dítě, ale co respektivní výchova? Někde jsem slyšel, že to funguje."
"To jo, ale minule po té vanilkové voňavce "od kamaráda" mu v kosmetice vůbec nevěřím."
"A co třeba jiné věci?"
"To jo, ale ta kosmetika. Začínám ji cítit. Že vy používáte old spice?"
"Ano, dokonce i parfém s vanilkou."