DMD Bonus č. 04 pro 13.4.2025

Zilarina (Stříbrnička)
Bylina pravzácná kvetoucí v mrazivých slujích a tam, kde krev vlkodlačí zem skropí. Půl stopy vysoká, patero lístků okvětních zelené barvy s nachovými žilkami. Na slunci rychle vadne. Jeden z mála známých léků na černojed.

Úhledným rukopisem připsáno:

Sbírat noc po úplňku. Šťáva z kořene vystavená po 3 noci měsíčním paprskům a poté 1 den slunečním paprskům stává se magickým odpouzečem: léčí magií způsobené neduhy. Potírat, nekonzumovat!

Raxinovým rukopisem připsáno:

2 noci, přidat řepík, 7 nocí, přidat diviznu, 3 dny. Možno pít. Potlačuje magické schopnosti, u nemagických osob způsobuje průjem.

Snad to nebudu nikdy potřebovat, pomyslel si Trud.

Správně vidíme srdcem.
Hospodin zkoumá srdce, dívá se do nitra a do myšlenek.
Každé srdce na planetě je zlomené, dřív nebo později.
Hřích a smrt se o to starají.
Ačkoli zraněné a zlomené srdce není záměrem, je prvním krokem uzdravení.
Jen ono totiž může že své rány nechat vyplynout všechen vztek, všechnu bolest, všechno zlé.
Teprve když se vyprázdní, může se zacelit a naplnit dobrem, naplnit láskou.
Není to lehké, není to příjemné. Ale je to nutné.
Protože jedině srdce plné lásky je srdce lehké.
Nesoustreď se na to, kdo je zlomil. Soustřeď se na Toho, kdo tě může uzdravit.

Narozdíl od Jana, Jindřich nikdy neměl potřebu využívat jemnější pohlaví jen pro vlastní potěšení, nebo je obluzovat a nechávat v prachu.
Bianku by byl požádal během pár měsíců o ruku. Možná přístup k alkoholu nebyl nejlepší motivací, ale rád ji měl.
Terezy by si byl skoro nevšiml, i když se snažila. Ale to, že ho zachránila, je k sobě připoutalo.
Štěpánka využila svého postavení a dojemného příběhu a svedla ho.
Od té doby se mu do cesty (a do lože) připletla spousta různých dívek a žen.
S žádnou neměl potřebu zůstávat příliš dlouho.
Většině se pro jejich vlastní dobro vyhnul.

Když vidíš, jak se baví s ostatními i přes svou jinakost.
Když přijde sám na správnou odpověď a přihlásí se.
Když tě po prvním roce začne oslovovat jménem.
Když k tobě přiběhne a obejme tě.
Když spolu přicházíte na řešení v matematice. Učíš se to také, protože s panem profesorem Hejným máš tu čest poprvé.
Když se rozpláče a najednou to neznamená záchvat na čtvrt hodiny, ale chvilkovou záležitost, kterou sám rozdýchá.
Když řekneš něco, co ho rozesměje.
Když na plavání vyhledává tvůj pohled a kouká se, jestli koukáš, jak mu to jde.

Tehdy vidíš, že ta práce má smysl.

„Takže pane Ayers... Vy se chcete přihlásit na masérský rekvalifikační kurz, že ano?” Pronesla k němu žena, která během toho brala různé papíry a skládala do menšího komínku.

„Ano. Posílal jsem již úvodní dotazník a... Jo, tedy ano, tady ho mám.” Odvětil tázaný muž a na stůl. Žena se jen mile pousmála a položila na připravený komínek papírů propisku.

„Tohle ještě, prosím, vyplňte a potom můžete jít na úvodní lekci.”

Muž na nic neváhal a začal řešit onu administrativu. Potom se s ženou rozloučil a odešel do zasedací haly. Vytáhl zápisník, propisku a pohlédl dopředu.

Jde se stát masérem, konečně.

Bobří florbalisté nafasovali nové florbalové hole. Nejedná se přitom ani tak o technické vylepšení jako o výchovný prostředek.

Bobři, kteří stále používají dřevěné florbalky, si totiž navykli hole z nervozity při zápasech ohlodávat a ty pak praskaly nebo nebyly dobře vyvážené. Nové hole jsou proto vyrobeny ze speciálního dřeva s hořkou kůrou, která hráče odrazuje od okusu.

Zdá se, že opatření funguje. Trenér nemusí bobry neustále napomínat a může se soustředit na hru samotnou. Florbalisté s novými holemi hrají několik týdnů, a ještě je nemuseli měnit.
Ani staré, poničené hole však nepřišly vniveč. Trenér je prý použil na stavbu domu.

Žena zastavila luxusní auto německého původu na zabláceném dvorku usedlosti. Výrostka zahleděného do telefonu nechala v autě.
Majitele usedlosti našla ve stodole, kde dohlížel na ostatní chovance jeho vyhlášeného programu. Skupina výrostků seděla v kleci, která podle zápachu původně sloužila k chování prasat.
“Dobrý den, psala jsem vám dopis…”
“Vím, vím. Pssst,” utišil ji stařík ve vybledlé esesácké blůze. “Pojďte se podívat.”
Pohybem ruky ji přivolal k sobě a potom ukázal na klec. Jeden z výrostků se natahoval z klece k telefonu položenému na zemi opodál. Jakmile se ho dotkl, paží mu projel elektrický šok.
“Nebojte se, synka vám napravím."

Přes všechnu svou magickou moc byl Lucy v prvé řadě malý kluk. Jasně mohl levitovat věcmi, pohrávat si s gravitací, ale když si způsobil bolístku, brečel jako každé malé dítě.
Rány většinou stačilo pofoukat a pohladit a hned bylo dobře, ale občas museli vyhledat lékaře. Pro jistotu.

"Náhodou vůbec to nebyla zbytečná cesta," holedbal se před Tálii, která ho poslouchala s nadřazenou přezíravostí starší sestry, "doktor říkal, že ještě trochu a mohl jsem si způsobit obrovskou zlomeninu, přímo frakturu roku."
"Prosím tě, maximálně jsi mohl způsobit frakturu rohu. Jak jsi narazil do altánku, odštípnul jsi třísku z rohu," odfrkla pohrdavě.

"Když ale já si opravdu myslím že to není správné."
"Tuhle diskuzi už jsme měli, takže laskavě sklapni."
"To ale neznamená, že si o tom nemůžeme promluvit znovu. Přiznejme si, tohle je doslova učebnicová ukázka ignorované sebenenávisti."
"Mlč říkám."
"A ten kanibalistický podtón taky-"

"Tohle je ale už vážně poslední kapka!"
Shrek bouchnul pěstí do stolu s takovou silou, že všechno nádobí od večeře poposkočilo.
"Jestli se ti to tak příčí tak tu cibulačku nejez, ale já kvůli tobě o hladu nebudu!"
"...jsem si jistý že kdybys viděl tři prasátka jíst slaninu tak bys něco řekl-"
"A ven Oslíku! Padej!"