Harry Potter

Laděnka Nováková se mračila. Její blog s názvem Ladění volal po novém článku. Inspirace ji ale nechávala na holičkách už víc než týden. Chtělo by to nějaký nový impuls. Možná vyrazit někam na výlet? Reportáže z návštěv hradů v zahraničí vždycky mívaly úspěch.

Nespokojeně listovala nabídkou zájezdů na Googlu. Tady už jsem byla, tady taky, to je profláklé, o tomhle píše kdekdo… Najednou se zarazila a začetla. Zajímavé! Tohle by možná stálo za pokus: Pobytový a poznávací zájezd… romantický hrad v srdci skotské vysočiny… inspirativní obyvatelé… zvláštní jméno - Bradavice… Jo! Jedu!  Najela myší na Koupit zájezd a zmáčkla levé tlačítko. 

„Dnes budete vyrábět lektvar netečnosti. Základní přísady máte na lavicích, zbývající jsou opět ve skříni. Máte přesně padesát minut“ … „To platí i pro vás slečno Láskorádová!“

„Ne,“ zvedla Lenka zasněný pohled k profesoru Snapeovi.

„Cože?!“

„Ten lektvar dělat nebudu, pane profesore. Má špatnou auru.“

„Jak si to dovo… CO TY KVĚTINY?!!!“

Lenka právě strkala zářivě modrý zvonek do poslední ze zkumavek. Vlastně každá kádinka, sklenička a zkumavka obsahovaly nějaký květ.

„Tím jsem ingrediencím auru vylepšila. Můžete si ze zbylých květin uplést věnec na hlavu. Odhání to krachuje a nesnesky…“

Kdyby Snapeův pohled mohl vraždit, leží tam Lenka v tratolišti krve…

Letos jsem toho moc nenapsala. Hagridí cyklus má tentokrát jen deset drabblat. O čem že se dočtete tentokrát? O rodičích Hagridovi a Olympě. A o trojčatech. Prostě takový normální, běžný, obyčejný horor...
Všechno pohromadě najdete TADY

"Zeptáme se ho na to?"

"Ne, akorát by se urazil."

"Fňukal by."

"Stěžoval by si mamince."

"Která je i naší mámou."

"Jak to víš? Ještě jsme nedělali testy DNA."

"To ani nemusíme. Jen Weasleyovi jsou tak zrzaví."

"O čem se tu dohadujete?" přerušila je Hermiona podezíravě.

Fred se zakřenil. "Hermiono! Přemýšlíme, kdo je Peter Pettigrew."

"Proč?"

"Protože spává s Ronem v posteli."

"Cože?!"

***

Velmi se jí ulevilo, když zjistila, že Peter byl Ronova krysa.

"A já jsem se bála, že jsi na kluky," zašeptala. Pettigrew byl sice vrahoun, ale pro Hermionu v tu chvíli představoval myš dobré naděje.

Pardon, mys.

„Bylo to nečekané,“ řekla Yennefer.
„Vzrušující,“ doplnila Melisandra.
„Místy velice vznešené,“ zdůraznila Galadriel.
„Bylo to k něčemu?“ zeptala se prakticky Minerva.

Všechny čtyři se ohlédly na K´rula, protože pochopily, že mohou moudře promlouvat, jak dlouho chtějí, ale hlavní slovo tu má on.

„Inu… sám jsem nečekal, jaký mišmaš z toho vznikne,“ připustil, načež neodolal a dodal: „Myši mašírují.“

Potěšilo ho (a zároveň trochu zklamalo – miloval vyvádět lidi z míry), že trpělivě čekaly, až bude pokračovat, nepodivovaly se, co blekotá.

„Nemohli jsme doufat, že každé setkání přinese užitek. Myslím ale, že máme dobrou naději, že některé světy se pohnou správným směrem.“

Bradavice se změnily. Chodby dříve naplněné smíchem pohltilo mrtvolné ticho, ovzduší naděje vystřídal strach. Základním heslem je nevyčnívat. A nikdy nedráždit Carrowovy.
Přesto se najdou studenti, kteří na pozici zastrašovaných nepřistoupí. Blázni, kteří se nevzdávají naděje, že škola bude zase jako dřív.
Když se dospívající odbojáři náhodou sejdou na ošetřovně, madam Pomfreyová se tváří, že o ničem neví. Když je tam hledají Smrtijedi, prohlásí, že vypukla epidemie a dovnitř rozhodně nikdo nesmí. Když prosí, aby mohli zůstat nemocní ještě o trochu déle, souhlasí. A když se v noci třesou strachy, vypráví jim příběh. O čtyřech zakladatelích. O ideálu. O svobodě.

„Já už teda nevim, co bych měl eště šecko dělat. Šafář, klíčník a hajnej sem vod tý doby, co sem vypad ze školy. Dyž po mně Brumbál chtěl, abych dělal profesora péče vo kouzelný tvory, že jako tomu rozumim v Bradavicích nejlíp, vzal sem to.
Dyž přišla Minerva s tim, že si musim doplnit vzdělání, protože fajnovky jako Malfoy maj blbý řeči, že sem nekvalifikovanej, dodělal sem si NKÚ i Vovce. A při zaměstnání!
Ale todle už je kapku moc. Přijede sem na exkurzi parta praštěnejch ženskejch, co píšou todlencto… eh… fanfikšn. A komu je pověsej na krk? Zase mně!!!“

Hagrid přiběhl domů s novinkou. „Už to vypuklo! Ředitelka rozeslala voběžník MYŠ!“
„Cože?“ vykulila oči Olympa.
„No jako že se musí profesoři sejít na poradě a probrat, komu z jedenáctiletejch kouzelnickejch děcek pudou dopisy z Bradavic. Jestli teda sou magický a taky dost chytrý na to, aby mohly študovat na našej škole, protože vono je to dost náročný.“
„Aha, tak to se Kuklík, Puklík ani Dudlinka bát nemusí. Magii prrojevili už jako batolata a inteligentní jsou také. Po nás. Základní školu po rročním odkladu zvládají naprrosto bez prroblémů. Ale co vlastně znamená zkrratka MYŠ?“
„No přeci Magie a Ynteligence Študentů!“