Harry Potter

Pán Zla měl pro Alectu Carrowovou zvláštní slabost. Představovala kvintesenci smrtijedství. Byla naprosto slepě oddaná, poslouchala bez přemýšlení, neprojevoval se u ní sebemenší náznak empatie. Ideologii čisté krve šířila bez mrknutí oka. Jediné, co se jí dalo vytknout, byl nedostatek trpělivosti. 
Věděla, že Potter pátrá po posledním viteálu a chtěla se toho otravného šmejda zbavit hned. Čekat v havraspárské věži a odpočítávat minuty, než se ten nekňuba konečně uráčí dostavit, ji nebavilo.
Když se jeho tupý obličej konečně ukázal, pozvedla hůlku a v dramatické póze ji namířila k obloze. 
Luna Láskorádová byla neznámá, která naprosto vypadla z Alectiny jednoduché rovnice.

Rázovali zpátky k hradu. Laděnka se statečně držela vedle Hagrida a přemýšlela.
Vím úplně přesně co se bude dít dál: Zavedou nás do třídy. Herci hrající studenty budou něco jako zapisovat husími brky na pergameny. Profesor Binns, prý duch, bude samozřejmě hologram. Postupně nám budou předvádět různé animatronické loutky, jakože domácí skřítky a magická zvířata a rostliny. Celý týden nás takhle budou bavit, vodit za nos a sledovat, jak reagujeme. A nakonec, před odjezdem, se všichni ti herci odmaskují a  promítnou nám film ze skrytých kamer. Nakonec dostaneme flešky se záznamem. Super! Budu mít fakt senzační článek pro svůj blog.

„Kde sou šeci? Dyť tadydle měli čekat! Deme přeci na hodinu k Binsovi!“ rozhlížel se Hagrid bezradně po prázdném prostranství před hradem.
„Kde je nejbližší hospoda?“ odpověděla Laděnka otázkou.
„V Prasinkách. Sou tam dvě. U tří košťat a U prasečí hlavy. A to jako proč?“
„Protože v jedné z nich budou. Vy jste nikdy nechodil na střední?“
„Na střední? Ee… co to jako je?“
Laděnka se na něj zkoumavě zadívala. Pak zavrtěla hlavou. „Tak jdeme pro ně, ne? O toho vašeho profesora Binnse bych nerada přišla.“

Uprchlíky, k jejich zklamání, našli Hagrid s Laděnkou ještě dříve, než oni našli hospodu. 

Dnes, prosím, pozorujeme jednorožce.
Tedy pozorujeme Pátou kolej, any pozorují jednorožce. Ti se k nim staví nadmíru obezřetně, většina ze studentek již totiž nemá... ehm, potřebnou kvalifikaci.
„Já už náhodou vím, jak věci fungují,“ dumá San. „Ony teď změní podstatu světa, aby se klidně mohly projet.“
„Já je zastavovat nebudu,“ pokrčí rameny Gwen. „Bude zábava je pozorovat, jak padaj. Myslíte si, že se jim podaří nabodnout se na roh?“
„V tom případě bych se taky projela,“ podrbu jednorožce, který se k nám znenadání přiblížil a začal být přítulný a vydrápu se nahoru.
Ono se to hýbe!
„Kde to má brzdy?“
 

Buclatá dáma se protáhla a mocně zívla. Mlaskla a připravila si vyřídilku. V tuhle noční hodinu ji nikdo... Cože?!
"Ty?" vykřikla do nočního ticha. 
Tichošlápek se na ni zazubil dravčím pohledem: "Překvápko."
"Myslela jsem -  my všichni jsme mysleli," zakoktala se.
"Jo, jo, zrádce, vrah, a tak dál, zkrať to. Potřebuju dovnitř," naléhal.
To už Buclatá dáma zase pocítila jistotu: "Bez hesla nikdy."
"Ze staré známosti," usmál se.
"Ne," trvala na svém.
"Ty to nechápeš, on je tam!"
Založila ruce na hrudi. 
Pak zbledla.
"No tak to pr, prrr. Na co ten nůž! To bys přece..."
Noc proťal zvuk rozříznutého plátna.

Osaměli ve velké síni. Hagrid mluvil a mluvil, pochodoval mezi stoly a rozhazoval rukama. Laděnka seděla, pusu čím dál víc otevřenou úžasem. Když už to vypadalo, že se jí hlava rozlomí na dvě půlky, Hagrida přerušila: „Brzděte, člověče. Chcete mi vážně tvrdit, že tohle všechno nejsou jen dokonalé technické triky? Něco jako Disneyland? A že vy všichni nejste najatí herci?“ 

Hagrid se narovnal v celé své výšce a dotčeně zaburácel: „Triky?! Herci?! To jako podvod?! Naše Bradavice?! Tak abyste věděla, jako že se Rubeus Hagrid menuju. Todle šecko nejni žádnej dysnylen či co. Todle sou vopravdický, poctivý čáry a kouzla.“ 

Gwen má asi špatný svědomí, protože v poslední době pomáhá Snapeovi. Dneska se po návratu maniakálně zubí.
„Zábavička?“
„Katalogizace.“
Úsměv, je-li to možné, se ještě rozšíří.
„Dobře. Co se ti podařilo ztopit tentokrát a jak si s tím můžem hrát?“
„Tess,“ praví Gwen ukřivděně, „jak mě můžeš tak bezdůvodně podezírat? To si nezasloužím.“
Čekám.
„Je to instantní portál! Asi. Dvoudílnej! Kdybychom dali jeden někam hodně nahoru a druhý strčili tak, aby do něj Voldemort spadl, tak…“
„… těch dvacet metrů hedvábí, do kterých je zamotaný, ho pohodlně snese dolů a ani nebude muset vytáhnout hůlku.“
Gwen zesmutní.
„Neva, pojďme to vyzkoušet!“

Bertha Jorkinsová nepatřila mezi nejostřejší tužky v penále. Na Ministerstvu kouzel si brzy získala pověst roztržité poplety a byla decentně převelena na Odbor kouzelných her a sportů, kde zvládla napáchat nejméně škod. Její nedochvilnost, bloumání po chodbách nebo zapomínání složek s dokumenty se staly každodenním koloritem sedmého patra. 
Nikoho nepřekvapilo, že se Bertha po své dovolené v Albánii nevrátila do práce. Její kolegové předpokládali, že se prostě někde zapomněla, a každou chvíli se objeví, křivý klobouk na hlavě a každou punčochu jinou. 
Trvalo pět měsíců, než Ludo Pytloun konstatoval: "Co naplat, musí dostat padáka," aniž tušil, co strašlivého ji potkalo.

„Než pudeme na hodinu k profesorovi Binsovi, mám eště ňákou soukromou řeč s tadydle Laděnkou Novákovou,“ oznámil Hagrid po snídani.
Zbylých deset žen a dva muži se usadili na lavičkách před hradem.
„Co jí asi chce?“
„A proč soukromě?“
„Holky a kluci, chce se vám k Binnsovi? To bude nuda na usnutí.“
„Co takhle zdrhnout do Prasinek?“
„K Rosmertě na máslový ležák!“
„Nebo na Ohnivou Whisky!“
„Tady nám ani nefungují mobily a tam by mohly.“
„Lidi, neblbněte,“ ozval se jeden ze dvou mladíků. „Tohle přece Hagridovi nemůžeme udělat. My si dáme panáka a on pak kvůli nám třeba dostane padáka.“

Jsou dvě ráno. San slastně spí a my s Gwen pozorujeme Sešit a doufáme, že Snape usne taky.
Prostě nás zajímá, co napsal!
O hodinu později jsme zalezlé co nejdál to jde a pokoušíme se přeluštit Snapeův škrabopis. 
„Jediný štěstí je,“ povídám, „že nemůže ovlivnit kánon.“
„Ehm,“ Gwen je o půl stránky přede mnou.
„Co?“
„Poznámky!“
„Kde?“ 
Gwen ukáže, a já čtu:
1. Napsat si milostný objekt - Evansovou.
2. Přes spojení s těmi Exempláři najít autorku a upravit jí paměť.
3. ...
4. Profit! (Potter se zblázní a já dostanu víc prostoru. A Potter se zblázní.)

„To musíme zničit!“
Ale... smíme?