Lhář ( Jakub Ćwiek)

Michaelovo tetování zaplálo. "Teď, když je naš existence prozrazena, už se dál nemusíme skrývat. Víra odešla, zůstalo jen pochopení. Zapalte je všechny."
"Ale vůdce! I ty nevinné?"
"Jistě, Bůh, až se vrátí, si svoje ovečky pozná."
*
Leviathan svého andělského soupeře přivázal ke stromu. "Teď už se tak nesměješ, viď, okřídlenče. Líbilo by se ti vypadat jako já? Asi ti ty křidýlka trochu oškubám."
"Leviathane," oslovil svého podřízeného Bellial, "není třeba být krutý. Teď, když už ví, co dokážeme, není třeba je mučit. Stačí být jen pečlivý, máme rozkazy."
Leviathan nesouhlasně zamumlal: "Lucifer Pucifer."
*
Loki praštil svého věznitele do hlavy. Párátkem.

Byl v pr...ve studni. Kolečko modré oblohy, které viděl vysoko nad sebou, moc velkou naději na samoosvobození se nedávalo. A jako naschvál se nemohl spojit ani s Rafaelem. Teď už mu chybělo jenom psychicky se zhroutit a jeho věznitelé budou radostí bez sebe. Nezbývalo než čekat. Loki se posadil a dal si do úst párátko. Ve chvílích, jako byla tato, se na povrch draly nepříjemné myšlenky. Pokusil se je zahnat tím, že přemístil párátko do druhého koutku úst. Ne, nebude se litovat. Musí se odtud dostat. Nejspíš bude muset využít ten kousek nebe... Nebetyčné drzosti, která mu ještě zbyla.

Knoxovo divadlo, zkouška reprízy Skutečného života Ježíše Krista
JEŽÍŠ: „Toto je mé tělo, promiňte, sakryš, …“
Režisér naštvaně vyskočí z křesla a šermuje herci scénářem před obličejem.
REŽISÉR: „Peterssone, buďte sebjistý, neříkáte to jen tak do větru!“
JEŽÍŠ: „Ale já…“
REŽISÉR: „Žádné ale!“ Dramaticky spíná ruce „Proč ti původní herci museli odejít a nastrčit místo sebe takováhle hovada-Peterssone, co to děláte! Pustě tu židli, povídám pu-
Tupá rána a zachroptění
JIDÁŠ: "Tak to jsi přehnal, kámo."
JEŽÍŠ: "Když mě už s tím větrem vážně štval!"
***
Prázdná silnice ,rychle jedoucí auto
JEŽÍŠ: Doufám, že to mrtvýchvstání u něj bude fungovat taky…