Lolita

Od té doby, co vyjeli, se pohybovali v jakémsi bezčasí. Jíst, spát, milovat se mohli, kdy se jim zachtělo. Neomezoval je žádný zaběhnutý řád. On se v té bublině cítil bezpečně. Věřil, že je ochrání.
Od té cesty si sliboval hodně. Doufal, že společně prožité okamžiky je spojí víc než pomyslné snubní prsteny.
Tak zaslepený láskou a chtíčem. Neviděl, že pouto společně stráveného času, které je k sobě váže, je tenoulinké jako vlásek. Že stačí maličkost a přetrhne se. Ona to vycítila. A také toho využila, aby unikla z něčeho, co pro něj byl sen, ale pro ni noční můra.

Další zastávka a další motel. Nemohl jsem se dočkat horké sprchy. Byly noci, kdy jsme museli spát v autě, protože v dohledu nebylo žádné město. Jednou nám došel benzín kdesi uprostřed pole. Byla teplá noc a po celém dni v autě jsme byli značně rozlamání. Ustlali jsme si na dece pod širým nebem. Bylo to krásné. Lolita se radovala z hvězd na obloze a já se radoval s ní. Byla nádherná, jak se šťastně smála. Měsíc v úplňku ozařoval její šťastnou tvář. Nemohl jsme jí odolat.
Milovali jsme se pod širým nebem a jen hvězdy byly tichým svědkem mého hříchu.

Dvě malé nožky míhající se ve vzduchu, rudé rtíky děvčete, které ještě není ženou, vybízející mě k polibku.
Pohled modrých očí zpod světlých řas, pohled, který vidí skrz mne až na dno duše.
Opálená pokožka ramen, která svou vůní vyzývají k pohlazení.
Drobná ručka se špatně natřenými nehty na červeno, otírající se o mé stehno.
Dráždivá celou svou bytostí. Je nevinná, něžná, naivní, ale někde uvnitř se skrývá touha a vášeň, když se pode mnou prohýbá jako luk a směje se u toho svým dívčím smíchem.
Je na prahu ženskosti, ale stále je dítětem. Je to moje Lo. Sladká Lolita.