Svůdnice

Nikdy by nebyl ani pomyslel na nic takového. Pokud snad někdy dříve něco naznačovala, nevšímal si toho, vždycky si hleděl jen své práce.
Nyní před ní stál a naprosto nevěděl, co dělat, co říci. Asi by se nejraději propadl do země. Bylo mu stydno i za ni, když se mu tak nestoudně nabízela.
Snad to vytušila, a proto se rozhodla přejít rovnou k činu. Shodila i to lehké roucho, co měla, natáhla ruce…
Prchl, ani nedbal toho, že zanechal na místě plášť. To se mu také vymstilo.
Za to, že odmítl potěšení, které mohl mít tak snadno, měl draze zaplatit.