Zklamání

Před třemi užaslými páry očí se otevřely dveře do salonu. Vůně zeleného lesa se tu mísila s vůní cukru a hořícího krbu. Stromeček se třpytil duhově měňavými koulemi, zapálené svíčky připomínaly ledové rampouchy a mezi větvemi byla rozvěšená celá kapela dřevěných vyřezávaných hudebníčků. Menší chlapec se nadšeně zajíkl při pohledu na hromadu dárků v barevných obalech. Minimálně třetina měla na jmenovce jeho jméno a v jednom z nich to prostě muselo být!
Šustění papíru se prolínalo veselými dětskými hlásky. Dřevění hudebníčci na stromečku hráli vánoční písně. Chlapec se rozhodl postupovat systematicky. Nejdřív dárky, které mají správnou velikost.
Tenhle by to mohl být, Hmatově sice neodpovídá, ale naděje se vzdá, teprve až bude papír dole… Hmmm. Krabice barevných kříd. Tak dál.
Tenhle je sice už moc malý, ale existují přece takové věci jako scvrkávací a zvětšovací kouzlo. A když chce někdo někoho překvapit… Hmmm. Křišťálová káča. Tak dál.
Tenhle je zase moc velký, ale ten vtip s krabicí v krabici v krabici v krabici přece nikdy nezestárne… Hmmm. Látkový drak se třemi hlavami, létá a mluví třemi jazyky. Tak zase nic.
A tenhle byl poslední. Kniha kouzelných dobrodružství malé čarodějky. Ach jo.
Albus Wulfric Percival Brian Brumbál posmutněl. Ležel před ním slušný sloupec vzrušujících knih. Velká krabice se samouklízecí stavebnicí, malá lektvaristická laboratoř a hromádka různorodých drobností. Drak létal kolem stromečku. Čekaly ho úžasné svátky s rodinou. Neměl právo si stěžovat.
Ale už zase nedostal ANI JEDEN PÁR PONOŽEK!