Heroes

Fandom: Heroes
Mávl rukou. Přesně tak jak to včera viděl ve filmu.
Nic se nestalo.
Zkusil to znovu.
Zase nic.
Dětská ústa se uraženě našpulila. „Mami, já chci být kouzelník,“ postěžoval si ženě, která ho nezúčastněně pozorovala.
“Ale ti přece neexistují,“ odpověděla a vstala. „Skoro vše se dá naučit, ale toto ne.“
Za pár desítek let
Mávl rukou. Rozbité sklo se vzneslo do vzduchu. Jediným plynulým pohybem ho mrštil dopředu.
Pak už jen sledoval, jak se tělo toho hlupáka zhmotnilo a bezvládně kleslo k zemi.
S neskrývaným triumfálním úšklebkem a zašeptáním: „Učení je prý mučení, ale pro mě nic není nemožné,“ odešel.

Probudil ji lehký průvan a neurčitý pocit prázdnoty.
Claire Bennetová otevřela oči a následně bohužel musela zkonstatovat, že leží na pitevně a víc toho měla na sobě i při hodně rozjetých bazénových mejdanech.
Sakra, tohle bude průšvih.
Potom zašilhala dolů na svůj odhalený hrudní koš, do kterého měl právě někdo ponořené obě ruce.
Velký průšvih.
Rozhodně si nepředstavovala, že tím, kdo jako první uchvátí její srdce, bude zrovna patolog, povzdechla si.
Který právě teď vyděšeně zařval a zabodl jí skalpel do oka.
Sa-!
Při dalším probuzení o minutu později stačilo jen káravě loupnout druhým okem; muž v bílém omdlel sám.