Vesnické historky

„Tak co kdybych vám jednu natáh, co?“ houkl na Hanýška zničehonic Luňáčků fracek.
„Počkej, ty hajzle, tohle řeknu vašim!“ vztyčil se starosta ze židle, ale to už sígr pelášil ke kostelu.
„Se zbláznil?“ otočil se starosta nechápavě na manželku, ale ta s nezájmem scrollovala zprávami. Vůbec ho tu dnes šeci jen srali. Pak má respektovat voliče. Huňařova rodina se na něj z protějšího stánku tlemila celé dopoledne.
Nalitý procházející Ducháček zašermoval jeho směrem pěstí: „Ty si koleduješ, Ládiku!“ Zkurvenej sousedskej trh. Hanýšek obešel svůj stánek a už po desáté ten den zkoumavě četl nápis, který ráno vytvořil: SAZENICE NA PĚST

Kvok. Kvok. Kokodák!
Píp, píp, píp.
Ná, puťa puťa, ná..
Zob. Kvok. Zob. Zob. Kvok.
Kdák, kdák, kokodák!
Hudry, hudry? Kváč! Ķáč, káč.
Píp. Píp píp. Píííííp!
Kvok, kvok, kvokyty kvok.

Haf!

Kvááááá!
Pí pí pí pí pí!
Hudry hudry hudry.

Ná, puťa puťa ná..
Píp?
Kdák. Kvok kvok? Kdák!
Zob, zob, hop, zob, kokodák.
Píp.. píp. Zob, zob, zob.

Ťap, ťap... kykyryký!
Kdák, kvok kvok kvok, kdák! Kokodák.
Píp, píp, pí pí, píp.
Káč, kváč, káč káč.
Hudry... kokodák!

Vrrr haf!
Kykyry-
Ham.

Píp?

Kvá! Kokodák! Hudry! Kvok kvok! Píp!

Vrrr...

Píp!
Kdák.
Kvok.

No Azore? Fuj je to!

Vydal se na svou pravidelnou obchůzku po království. Byla to pořádná štreka, však mu taky patřil celý známý svět. Nebyl sice ani největší nebo nejsilnější v říši, zato charakterem úspěšně zastínil všechny své poddané.

Kolem Rexova obydlí chodil opatrně. Ne že by se ho bál, to určitě ne. Ale nepotřeboval jeho uštěkanost ve svém důležitém ránu. Mnohem raději pak navštěvoval starou Máju. Velká to dáma se zdravou chutí k jídlu vždy trpělivě naslouchala jeho slovům.

Ale jak se říká, všude dobře, doma nejlépe. Mezi svými křepelkami byl vždy vítaný. Ranní procházka byla u konce. Teď už zbývalo jen jedno…

„Kykyryký!“

„Vítám všechny členy obecního zastupitelstva na pravidelném zasedání,“ zaznělo z úst starosty. „Prvním bodem našeho programu je volba jména naší obce. Jak sami dobře víte, vyhlásili jsme veřejnou soutěž pro naše občany. Mohli poslat své návrhy na jméno své obce. Jedinou podmínkou bylo, že jméno musí obsahovat slovo Zámky. Celkem se sešlo sedm návrhů. Máte je před sebou, pro kontrolu přečtu. Nové Zámky, Staré Zámky, Vyšné Zámky, Dolné Zámky, Horné Zámky, Karpatské Zámky, Vzdušné Zámky. Teď k samotné volbě. Každý napíše na papír číslo u příslušného jména a hodí sem do krabice.“

Naše obec se pyšní hrdým jménem Vzdušné Zámky.

Po čtyřiceti letech manželství už od Váši nečekám žádný zázraky, teda nečekala sem je nikdy, ale tydle narozeniny to snad nepovorá!
Tentokrát sem si to setsakramentsky pojistila... Po návsi už víc jak dva měsíce pobíhám bez šátku, tudle sem byla jen tak prostovlasá dokonce aj v kostele, pan farář měl málem zástavu srdce..
Od rána do večera porád melu vo tom, jak sem ten starej šátek ztratila..
Todle musí snad i Váša pochopit.
Narozeninový večer..
Bóžo, poď do stodoly, mám tu něco pro tebe!
Vášo, ty můj dědku plesnivej, díky moc!
Sem věděl Bóžo, že ti nová mlátička udělá radost!