DMD bonus č. 10 pro 1.5.2010

... a koneckonců proč ne, žejo.
Fandom: DMD
Téma: Poslední hodinka (podruhé a nesoutěžně)
Přišel čas udělat pořádek.
Spiderman se kasá na Supermana, Jakub Vandrovec vymítá Jokera. Sedmnáct identických Spocků analyzuje starobylý klíč, který přinesla Bábi Zlopočasná. Vlaštovky plachtí s Vlkem Larsonem a Jack Sparrow neférově vyfoukl loď Černému Korzárovi. Lassie honí Garfielda. Za chvíli běží zpátky, tentokrát prchá ona. Dva různí kapitáni Nemo se hádají, který z nich je ten pravý. Denis, Postrach ulice, dokazuje, že i toaletní papír může být oblíbenou hračkou. Trpaslíci se množí geometrickou řadou. Továrna na Absolutno má polední pauzu. Napořád.
Nevyužité nápady.
Vteřinová ručička tiká.
Nemilosrdně shrábnu papíry a smetu je do zásuvky.
Za pár minut bude
KONEC

Milí čtenáři, Severusovy nosní dírky jsou si vědomy toho, že všichni čtenáři už delší dobu zoufale kvílí, ba chtějí spáchat sebevraždu, protože zmíněné nosní dírky už dlouhou dobu nic nenapsaly. Ale protože je svátek práce, tak se rozhodly pracovat i ony a přinášejí Vám toto drabble, které, jak si možná všimnete, obsáhlo nejen téma v názvu, ale ještě i několik dalších témat. Kdo je všechny najde, dostane bonbón. K vyzvednutí u Severuse Snapea v konzultačních hodinách.
Oblíbená hračka
Nikdo by tomu nevěřil, ale i on měl svou oblíbenou hračku. Nejčastěji tomu vábení podléhal o polední pauze. Ale také se k tomu dobře hodilo nedělní ráno. Dříve si dával pozor, aby byl v místnosti sám, poslední dobou ale studenti byli čím dál hloupější a on pořád nervóznější, a tak už někdy neodolal ani na veřejnosti – třeba ve Velké síni nebo dokonce ve třídě.
Vždycky, když to na něj přišlo, vzal ho do ruky, nejdřív ho pohladil a pak už jen tiskl, kroutil a tahal… až…
„Severusi!“ zakvílela Hermiona, „ty sis ten knoflík zase utrhl! Kdo to má pořád přišívat!"

Téma: Nečekaný příchod Garryho Stu do děje
Fandom: Originál – Profesor von Drak
Poznámka: A máme tu poslední drabble ze světa profesora Daniel von Draka.
---
Sbírky byly toho dne neobyčejně tiché. Cestou pro mapu zažívacího ústrojí neslyšeli Daniel von Drak s Lenkou S. nic hrozivějšího než zaskřípění parket pod nohama. Přesto to kantorku neuklidňovalo. Necítila se dobře.
Procházeli kolem pootevřeného okna. Lence se zatmělo před očima. Točila se jí hlava. Rozhodila ruce v marné snaze zachytit Danielovu napřaženou paži. Padala.
Když se probrala z mrákot, kolega se nad ní skláněl s podivným výrazem.
„Kdo tu zpíval?“ ptala se zmateně.
„Nikdo. Kolegyně, vy jste samomodruhá?“ zajímalo Daniela.
„Ne, proč?“
„Protože tohle,“ kývl Daniel k neobyčejně pohlednému stvoření, „si říká Apolinář a zachraňuje to pouze těhotné ženy.“

Téma: Co není v hlavě, musí být v nohách.
Fandom: Avevina totalita
Věnování: sice trošku se zpožděním, ale přece, všechno nejlepší, Ave!
Ministra školství proběhla dlouhou chodbou plnou dveří. Mířila samozřejmě až to těch nejvzdálenějších. Chtěla do dveří vtrhnout jako velká voda, ale na poslední chvíli si uvědomila, že občas je potřeba zachovávat dekorum. Nakráčela elegantně do zasedací místnosti, usmála se na totalitní elitu. Okolo stolu sedělo na fialových židlích zase o pár lidí víc. Hlavně přítomnost adoptivní dcery dělala ministře vyloženě radost. Dobře si s Povrchní cenzorou vybraly.
„No a nyní prezentace,“ kývla diktátora.
Ministra školství zbledla. Prezentace se válela na stole v její kanceláři.
Protočila oči a nešťastně vzdychla. Takže si tu dlouhou chodbu proběhne ještě dvakrát…

Téma: Co není v hlavě, musí být v nohách
Fandom: Originální
OSOBY
Slimák1
Slimák2
PRVNÍ DĚJSTVÍ
Mýtinka v lese
SLIMÁK1: (šustí po trávě) Hm… Ještě ne.
SLIMÁK2: Dále, bratře, ještě dále, pod stromy.
DRUHÉ DĚJSTVÍ
Kraj mýtinky, klobouk velkého hřibu
SLIMÁK1: Je moc nacucaný. Ten mi nechutná…
SLIMÁK2: Nezoufej, někde to tu bylo… (plazí se po houbě)
TŘETÍ DĚJSTVÍ
Spodní strana klobouku houby
SLIMÁK1: Říkal jsi hlava! Ale kde je? Chci svou večeři z hlavy! Další den bez večeře nepřežiju!
SLIMÁK2: Pod kloboukem není hlava?
ČTVRTÉ DĚJSTVÍ
Noha houby
SLIMÁK1: (okusuje nohu) Fuj! (plive)
SLIMÁK2: I z nohy určitě získáš sílu! (jí)
PÁTÉ DĚJSTVÍ
Pod houbou
SLIMÁK1: (umře)
SLIMÁK2: Bratře! (usne)

fandom: Budeč
téma: Houstone, máme problém
Spánek nepřicházel. Jako každý večer. Spánek k tomu měl důvod. Spoustu důvodů. Vzpomínky. Představy. Kolika lidí? Ale teď v půl dvanácté večer je na ně sám.
Poslepu došel do kuchyně a otevřel šuplík. Řešení existovalo. Nahradit problém jiným. Měl by s tím přestat, než bude pozdě.
Odšrouboval lahvičku, kapátkem odměřil do sklenice s vodou čtyři kapky a převrátil ji do sebe. Zaručený účinek do pěti minut.
Nemohl najít šuplík. Mávl nad tím rukou. Trocha nepořádku v kuchyni nikoho nezabije.
Ráno si zase musel uvařit kafe, aby se pořádně probudil.
Nechápavě zazíral na linku. Stála na ní lahvička lektvaru proti migréně.

Téma: Dlouhé vlasy, krátký rozum
Poznámka: Minisérie Z minulosti profesora von Draka 3. – poslední
Může sem napsat více drabblí? Popřípadě, mohou tu zůstat jako nesoutěžní?
---
„Mami, tati, chci vám něco říci,“ začal Daniel.
„Požádal jsi o ruku tu roztomilou dívenku z vánočního večírku?“ jásala matka.
„Nikoli. Odstěhuji se.“
„Co tvé zaměstnání?“ zasténala matka.
„Už mám jiné. Budu učit biologii a chemii, navíc budu správcem školních sbírek,“ chlubil se Daniel.
„Doufám, že je to slušně placené,“ prohodil otec.
„Ano.“
„Peníze, peníze. Co my? Ty si utečeš a nás tu necháš?!“ kvílela matka.
„Budu jezdit na návštěvy.“ Jednou za půl roku. Možná, pomyslel si Daniel.
Matka v odpověď zabublala do kapesníku cosi o dlouhých vlasech a krátkém rozumu.
„Ostříhat se nedám!“ pohodil Daniel hřívou do půli zad.
***
(Nakonec nechal, ale to už je jiný příběh. pozn. aut.)

fandom: Zeměplocha
téma: Komu není rady, tomu není pomoci
poznámka: bodík je bodík
"Jak je to možné?" nechápal strážník Postihnout. Reg Půlbotka mu totiž oznámil, že Lars Rozbijhlav, známý recidivista, je opět v chládku. A opět za ublížení na těle. Postihnout, který v poslední době na tohto pána misijne působil a snažil se ho přimět k Omovi, tu zprávu bral jako svůj osobní neúspěch.
"Ještě odpoledne jsem u něj byl a projevoval ty nejlepší úmysly. Tvrdil, že je odhodlán se starým životem přestat a odpouštět nepřátelům dle hesla kdo do tebe kamenem..."
"Možná by bylo bývalo lepší, kdyby to učení nebral tak doslovně. Když po něm Psísyn hodil kamenem, praštil ho chlebem. Trpasličím."

Téma: Za třicet stříbrných
Fandom: Originál – Profesor von Drak
Poznámka: Minisérie Z minulosti profesora von Draka 2.
Může sem napsat více drabblí? Popřípadě, mohou tu zůstat jako nesoutěžní?
---
Odpověď na dopis, který byl ve skutečnosti žádostí o zaměstnání na jistém středočeském gymnáziu, dorazila za dva měsíce, když už si Daniel myslel, že se list ztratil.
Měl štěstí. Na gymnáziu, kam žádost posílal, se s platností od nového školního roku uvolnilo místo učitele biologie. Byl pozván na přijímací pohovor příští středu.
„Dobré rozhodnutí, ale…,“ pronesla Danielova sestra, když jí dopis ukázal.
„Proto to říkám nejdřív tobě. Už vidím máti lomit rukama, že jsem pohrdl místem, které mi obstarala díky svým kontaktům,“ ušklíbl se Daniel.
„Zapomněls na slzy a křik,“ připomněla sestra.
„Už teď se cítím zrádcem,“ řekl Daniel klidně.

Fandom: Muminci
Téma: Co je doma, to se počítá (Ale někdy je to peklo.)
„Jedna – dvě, neruš mě!“
„Jů, to se rýmuje!“
„…Pět – šest!“
„Řekni básničku, o nás!“
„…Devět – deset! Vylezte z té skříně! Teď si na schovávanou nehrajeme.“
„A kdy si zahrajeme?“
„Zítra. Teď už bude tma.“
„Ale to se nejlíp schovává.“
„Jedenáct – dvanáct!“
„Sto dvaatřicet ježků!“
„Třináct…“
„…veveřáků a padesát devět kosů!“
„Mio! Počkej, až tě chytím!“
„Jé, ony se honí.“ „My hrajeme s vámi!“
Mimlina dcera by někdy své prvorozenectví někomu ráda přenechala, hlavně malé Mie. Musela ale uznat, že je díky němu nepřekonatelná v počtech a v běhu na všech tratích i přes překážky. Nakonec sestřičky a bratříčky vždycky pochytala.