Aréna
Smrt doprovázela Aloy neustále. Každý souboj s mechanickou šelmou ji ohrožoval na životě. Ale smrti nejblíž byla zásluhou lidskou. Ocitla se beze zbraní, téměř nahá uprostřed arény, kam ji hodili, aby pro zábavu banditů zahynula v souboji s kovovými obry. Chvíli zvládla utíkat a uskakovat, ale bylo jich mnoho a dav rozlícených diváků po ní házel kameny. Na poslední chvíli vyšplhala na kůl a oddalovala smrt. Ze sedadel se ozývalo bučení a výkřiky typu „tohle jsme si neobjednali“, nebo „už konečně chcípni“.
Vyčerpaně spadla do písku arény.
Těsně před smrtí ji zvedla čísi ruka.
„Mám tě, Aloy.“
Poznala Sylensův hlas.
Pekelným zákazníkem chápu diváky, kteří lačnili po její smrti, ale když ne, tak ne. :-)
- Číst dál
- 11 komentářů
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit